V dalším díle o očkování se dozvíte proti jakým nemocem nás chrání hexavakcína a proč je potřeba tyto nemoci i v dnešní době nepodceňovat.
Dobrý den, u dalšího dílu našeho podcastu vás vítá Dominika. Dnes budeme pokračovat v našem miniseriálu o očkování. V předchozích dílech jsme si probrali co to očkování je, jak funguje, dozvěděli jsme se něco málo o historii a o mýtech o očkování a zodpověděli jsme si vaše dotazy. Dnes si projdeme část povinných očkování, konkrétně hexavakcínu, která by měla čekat každé dítě v ČR a na závěr si zodpovíme vaše dotazy.
Důvodů, proč jsou některá očkování povinná, je několik, jak zmiňuji v předchozích dílech. Některá onemocnění díky tomu nevídáme. Další důvod je kolektivní imunita. To znamená, že očkováním chráním sebe i své okolí. Povinnost nám stanovuje zákon o veřejné ochraně zdraví. Za jeho nedodržení hrozí rodičům pokuta, zároveň vám nevezmou dítě do školky, na tábory a školy v přírodě. Ale teď už se pojďme přesunout dále. .
První očkování, které vaše dítě dostalo nebo dostane bude pravděpodobně hexavakcína. V posledních letech dostávaly děti vakcínu Hexacima, od začátku roku 2022 se bude jednat o Infanrix hexa, který se podával i dříve. V obou názvech slyšíte slovo hexa a to není náhoda, hexa totiž znamená v řečtině 6. Tato vakcína vás tedy chrání proti 6 nemocem. Jedná se vlastně o 6 vakcín spojených do 1 a to je obrovská výhoda. Dítěti místo 6 injekcí můžete podat jen jednu, což je ušetření stresu pro rodiče, ale hlavně pro dítě. Na dostatečnou ochranu jsou potřeba tři injekce. První dostává dítě mezi 9. a 12. týdnem života, druhou s odstupem 2 měsíců a přeočkování je následně 6 měsíců po 2. dávce, ideálně mezi 11. a 13. měsícem života.
Jedná se o neživou vakcínu, která chrání proti záškrtu, tetanu, černému kašli, žloutence typu B, hemofilu typu B a viru dětské obrny.
Je onemocnění vyvolané bakterií corynebacterium diphtheriae. Díky vysoké proočkovanosti se u nás vyskytuje výjimečně, jen jako přivezená nákaza ze zahraničí. Dřív byl velmi častý a úmrtnost u dětí byla vysoká. Naštěstí se proti němu povinně očkuje už od roku 46.
Záškrt vypadá nejčastěji jako ošklivá angína s horečkou, únavou a bolestí v krku, jen v krku nebyly čepy jako u nám známé angíny, ale takzvané pablány. Ty potom dítě následně vykašlávalo a při jejich odloupnutí byla vždy porušená sliznice a dítě tak plivalo i krev. Bohužel ale onemocnění přechází následně do dalších stádií, kde je porušena svalovina srdce, ledviny, nervová vlákna, případně se pablány šíří do dýchacích cest a dítě se následně může dusit. Smrtnost záškrtu je i přes léčbu antibiotiky asi 5-10%, ale u dětí do 5 let až 20%. Naštěstí se na území ČR od roku 1995 neobjevil. Bohužel je ale potřeba kvůli cestování tuto nemoc nepodcenit. Například v roce 2016 zemřelo neočkované dítě na záškrt v Belgii, v roce 2019 zemřelo dítě na záškrt v Řecku. Bohužel se objevuje i v turisticky atraktivních lokalitách jako je Haiti, Dominikánská republika či Vietnam.
Je nemoc způsobená bakterií clostridium tetani. Ta žije běžně ve střevech některých zvířat, odkud se dostane do půdy. Do těla se následně dostane nejčastěji poraněním. Tato bakterie vytváří látku tetanospasmin, která brání přenést správnou informaci nervu ke svalu. Potom dojde k tomu, že místo aby sval vykonal svou funkci, dojde k jeho křeči. Nejprve se jedná o křeče svalů na obličeji, dále svaly na krku a na zádech a nakonec dýchací svaly, když jsou postiženy ty, člověk bez léčby umírá. Úmrtnost byla kolem 50%, nyní je i přes léčbu asi 11%.
Zásadní je při každém větším poranění (např. starým hřebíkem) navštívit chirurgickou ambulanci, kde ránu pořádně vyčistí a podají vám tetanový imunoglobulin. Bakterie je přítomna celosvětově, ale naštěstí je díky očkování u nás tetanus vzácný, maximálně jednotky osob za rok. Určitě jste zaznamenali v roce 2019 případ 3letého neočkovaného chlapce, který si do nosu strčil zrezlou baterii do nosu a u kterého se poté tetanus rozvinul. Nakonec to naštěstí dobře dopadlo, ale někteří takové štěstí neměli.
Je velmi nakažlivé onemocnění způsobené bakterií bordetella pertussis. Pro novorozence a kojence je černý kašel život ohrožující onemocnění. Po očkování postupně člověk ztrácí protilátky a problém je, že se poté černý kašel šíří mezi mladými lidmi, u kterých má pouze mírný průběh. Ti poté právě malé děti nakazí.
Projevuje se jako úporný, 2 týdny a déle trvající kokrhavý kašel, který se objevuje v záchvatech. U malých dětí se při kašli objevují apnoické pauzy, to znamená, že dítě několik vteřin nedýchá. Při záchvatech kašle se často objevuje zvracení. Vzhledem k tomu, jak je kašel úporný, dochází někdy k ohrožující únavě organismu. Naštěstí existuje léčba antibiotiky, která je dobře účinná. U malých dětí se ale doporučuje hospitalizace, často dle stavu i na JIP, protože může dojít k rychlému zhoršení stavu.
Na rozdíl od ostatních nemocí z hexavakcíny jsem černý kašel několikrát viděla. Většinou se jednalo o nezávažný průběh, ale u starších dětí. Kojenců nebylo tolik, ale ti naopak často zůstávali v nemocnici. Jednou jsem viděla, když neočkovaný předškolák přinesl černý kašel ze školky a nakazil svého bratra, tehdy malého kojence nebo snad ještě novorozence. Ten skončil nakonec u nás na JIPu ve vážném stavu. Naštěstí ale vše dobře dopadlo.
Vzhledem k tomu, že poslední roky se černý kašel mezi mladými šíří hodně, je vhodné, když se těhotné nebo plánující těhotenství nechají pro jistotu přeočkovat. Jim samotným zas tolik nehrozí, ale zanedlouho budou v kontaktu s novorozencem a pak už to není žádná sranda.
Je virové onemocnění, na které umírá asi 20-30% nakažených umírá. Není to ta nejznámější žloutenka, které říkáme nemoc špinavých rukou, to je žloutenka typu A a o té si povíme zase jindy. Žloutenka typu B se přenáší krví a sexuálním přenosem. Když se dostane virus do těla, dostane se krví do jater, kde se množí a játra postupně poškozuje. Někdy dochází k akutnímu poškození jater s jejich selháním a někdy v játrech přežívá několik let a postupně je ničí. U některých lidí způsobí následně nádor jater. Jsou ale lidé, kteří mají v sobě virus a nijak se u nich neprojevuje. Pokud má v sobě matka virus, přenáší se v 90% na dítě při porodu- To má poté už od dětství poškozená játra a kolem 20 let už mívají tyto děti nádory jater. Proto se děti nemocných matek očkují hned po narození. To je důvod, proč se každá těhotná na žloutenku B vyšetřuje - aby se dítě mohlo případně hned po porodu zaléčit.
Přesněji hemofilus influenzae typu B je virus, který způsobuje závažná onemocnění, převážně u dětí. Novorozenec je naštěstí chráněn dostatečně od matky, ale postupně protilátky v těle klesají a kojenec už může mít závažný průběh. Většina závažných infekcí v kojeneckém a batolecím věku byla způsobena právě hemofilem.
Nejčastějším onemocněním, které tento vir vyvolává je epiglotitida. Ta se projevuje horečkou a tím, že se dítěti špatně dýchá a nemůže polykat. Dítě je vyděšené, nápadně klidné, to znamená, že pokud mluví, tak potichu, nekřičí, vytékají mu sliny z pusy. To je to způsobeno otokem příklopky hrtanové. Bez zásahu lékaře se jedná o život ohrožující onemocnění. Takové dítě končí zpravidla na JIPu napojené na dýchací přístroj. Tam je potom dítě léčeno antibiotiky.
Dále tento virus způsobuje meningitidu, tedy zánět mozkových blan nebo těžký zápal plic. Obojí také velmi závažné stavy. Když jsem od starších kolegů slyšela o hrůzách, které viděli, jsem opravdu vděčná, že jsem nesloužila v dobách epiglotitid.
neboli virus dětské obrny způsobuje onemocnění zvané přenosná dětská obrna. Tento virus je naštěstí v ČR i v Evropě eradikován, to znamená, že už se zde nevyskytuje. Bohužel se ale stále objevuje v některých Afrických či asijských zemích a stále hrozí jeho zavlečení zpět. To je důvod, proč stále očkujeme každé dítě.
Většinou má toto onemocnění bezpříznakový průběh nebo se projevuje podobně jako chřipka. Bohužel ale u 1 z 200-300 má závažnější průběh. Pak může vzniknout meningitida, tedy zánět mozkových blan s následným postižením míchy, kdy dochází k ochrnutí části těla. Na tuto nemoc nemáme účinný lék a pokud dítě těžší formu přežije, je do smrti ochrnuté. Mimochodem, na světě stále žije asi 12 milionu lidí s následky po prodělaném polioviru.
Abychom to měli kompletní, tak musím zmínit, že proti záškrtu, tetanu a černému kašli je dítě přeočkováno v 5 letech, nově vakcínou boostrix. Je to z toho důvodu, že protilátky postupně mizí. Poté následuje ještě přeočkování v 10 letech znovu proti těmto třem a polioviru vakcínou Adacel Polio. Potom už vás čeká přeočkování každých 10-15 let proti tetanu. Zároveň se doporučuje přeočkovat jedenkrát v dospělosti černý kašel. Ideálně v době, kdy plánujete nebo čekáte rodinu, nebo jste například zdravotník či budoucí babička. Potom je vhodné při cestě do určitých rizikovějších oblastí přeočkovat poliovirus.
Teď jsme si přiblížili všech 6 nemocí, proti kterým hexavakcína chrání. Ze stručného popisu jste snad pochopili, že ani jedna z těchto nemocí není sranda. Já bych jí tedy u svého dítěte zažít nechtěla. Jak už jsem zmínila, to, že očkujeme proti 6 nemocem najednou je menší stres pro rodiče i dítě, protože jeden vpich je logicky lepší než 6. Jak víte z předchozího podcastu, hexavakcínu očkujeme do stehenního svalu. Relativně často se vyskytují lehké nežádoucí účinky jako je únava, podráždění, neklid a vysoká teplota. Pokud se u vašeho dítěte něco z toho objeví, můžete podat paralen nebo nurofen podle správného dávkování a stav dítěte se většinou rychle vrátí do normálu. Pokud vznikne otok v místě vpichu, pak je dobré oteklé místo chladit.
Zajima me, proc nekteri pediatri zacinaji s vakcinaci hexy v 9 tydnech (2m) a nekteri az ve 3 mesicich? Vim, ze oficialni doporuceni je 9-13tydnu, ale podle ceho se tedy rozhodovat. Dekuji!
Myslím, že dnes to většina lékařů dělá podle možností ordinace. Vzhledem k tomu, že termínů mají pediatři málo, tak s nimi šetříme. Tedy na plánované kontrole, ať už dvou nebo tříměsíční, podáme vakcínu. Obecně je ale lepší cílit na ten dřívější termín. Jednak je dítě už dříve chráněno a my víme, že už od 9. týdne protilátky od matky hodně klesají a jednak pak je prostor odložit pro případnou nemoc či z jiného důvodu.
Souhlasíte s odkládáním prvního očkování a pokud ano tak proč a jak dlouho?
Spíše nesouhlasíme. Samozřejmě je potřeba každé dítě brát individuálně a pokud je to dítě nějak nemocné nebo je nějaký závažný důvod pro odkládání, pak by se měl pediatr s rodiči dohodnout. U zdravého dítěte, bez jakýchkoli rizik ale důvod k odkládání nevidíme. Doba očkování je pečlivě stanovena a má své opodstatnění, jak vysvětluji i u předchozí otázky. Samozřejmě je ale vše na diskuzi mezi lékařem a pacientem, tedy zde rodiči.
Proč ORL chce píchat náušnice až po očkování? Jaká je souvislost?
Důvod je preventivní. Zvyk je to nejen u ORL lékařů, ale i pediatrů. Důvod je prostý a to je přenos tetanu. Samozřejmě nikdo v dnešní době nepředpokládá infekční jehlu při píchání uší dítěti, ale jistota je jistota. I když už se někde můžete setkat s tím, že se píchají náušnice už dříve.
Chybí nám posilovací poslední dávka Infanrix hexa, jaký nejdelší rozestup je v pořádku?
Doporučení je podat poslední posilovací dávku mezi 11. a 13. měsícem, což ale u mnoha dětí nevyjde. Pokud to nejde, pak by se mělo stihnout do 18 měsíců dítěte. 18 měsíců je kompromis mezi ještě dostatečnou ochranou předposlední dávky a zároveň dobrou účinností poslední dávky. Nejdelší interval není od výrobců stanoven, ale udávají nejzažší termín podání této vakcíny. To znamená, že u starších dětí nemohou zaručit dostatečnou účinnost. U Infanrixu hexa je hranice 3 roky, u hexacimy 2 roky.
Liší se účinky hexy v závislosti na délce rozestupů dávek? (1 vs 4 měs. mezi 1. a 2. dávkou)
Rozestup jeden měsíc byl dříve, dnes už očkujeme po 2 měsících. Dále je to sporné. Čím později dítě očkujeme, tím více ho chráníme do budoucna, ale zase riskujeme, že nebude chráněno v počátku, tedy v rizikovějším období. Například proti černému kašli chceme ochranu co nejdříve. Nejlepší ochrana dítěte byla zjištěna s rozestupem 3-4 měsíce, ale už byly děti, které měly při druhé dávce málo protilátek. Proto je nyní doporučený rozestup 2 měsíce, jako kompromis.
Má cenu odkládat očkování kvůli ABKM a ekzémům?
Vždy záleží na tíži ekzému nebo na projevech alergie. Očkovat by se mělo vždy v lepší fázi. Pokud se tedy třeba ekzém objeví nově, je lepší počkat, až se trochu zaléčí. Pokud má dítě ekzém těžký, tak je dobré očkování probrat i s kožním lékařem a před naočkováním pořádně zaléčit, ať neočkujeme do živých ložisek na kůži. ABKM by měla být při očkování kompenzovaná, ideálně matka na dietě či umělé mléko bez bílkoviny kravského mléka.
A to je pro dnešek vše. Pokud máte nějaké dotazy k vakcíně proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, napište nám a zařadíme je do dalšího očkovacího dílu. A jestli máte nějaké připomínky nebo dotazy k dnešnímu či jinému dílu, kontaktujte nás na sociálních sítích pod názvem Pediatrie na vlastní kůži.
Do dalšího dílu přijal naše pozvání gynekolog-porodník MUDr. Jan Přáda z pražské kliniky u Apolináře. Dozvíte se, proč jsou důležitá jednotlivá vyšetření v těhotenství a jak probíhají, kdy je vhodné...
V dalším díle se potkala Běta s Jančou u mikrofonu a ve vánoční atmosféře, jsme si povídaly, co by se mohlo o Vánocích pokazit a jak z toho ven.
