Často se nás ptáte, co si myslíme o konkrétních doplňcích stravy.
Dobrý den, vítám Vás u dnešního ostrého pohledu, kde se podíváme na to, jak je to s vitaminem K2. Upřímně si myslím, že jsme se o něm na medicíně ani neučili a to jsem byla dost šprt. I proto mi přišlo zvláštní, že se teď na sociálních sítích roztrhl pytel s informacemi o nutnosti doplňovat tento vitamin. A tak jsem se na to podívala, abych věděla, o co jde. Musíme ho opravdu užívat nebo je to jen dobrý marketing influencerů a prodejců doplňků stravy?
Vitamin K2 je jeden ze 3 podtypů vitaminu K. Vitamin K byl objeven v roce 1929 dánským biochemikem Damem, který ho objevil tak trochu náhodou. Tento vědec totiž zkoumal metabolismus cholesterolu, a zjistil, že když nechá kuřata po dobu 2-3 týdnů na stravě bez cholesterolu a tuků, že u nich dojde k samovolnému krvácení. Proto ho napadlo, že existuje nějaký vitamin, který potřebuje ke svému vstřebávání tuky a ovlivňuje srážlivost krve. Tato látka dostala název vitamin K, od slova koagulace, což je srážlivost krve.
O 10 let později se podařilo americkému vědci Doisymu odhalit chemickou strukturu vitaminu K. Oba vědci byli r.1943 ocenění Nobelovou cenou za objev vitaminu K. V tu dobu už se vědělo, že existuje vitamin K ve dvou formách, a to K1 a K2. Nicméně se mělo za to, že oba ovlivňují srážlivost krve a tak to dlouhou dobu zůstalo. Až o mnoho let později (70- 80. léta) se zjistilo, že vitamin K hraje roli také v metabolismu vápníku. V posledních letech je zejména vit. K2 věnována velká pozornost a snaha objasnit jeho roli u některých chorob, zejména osteoporozy a kardiovaskulárních onemocnění.
Abychom v tom měli jasno, tak vitamin K1 je ten, co hraje hlavní roli ve srážlivosti krve a je to ten, který se dává novorozencům v porodnici k zabránění krvácivé choroby u novorozenců. Vitamin K1 získáváme ze stravy, ze zelené listové zeleniny, jako je špenát, listový salát, brokolice, kapusta a další. Když pomineme novorozence a osoby s některými chorobami trávicího traktu, tak je nedostatek vit. K1 v naší populaci vzácný.
Teď se ale hlavně budeme bavit o vitaminu K2.
Vitamin K2 je tedy v tucích rozpustný vitamin, jehož dostatek si naše tělo může přirozeně zajistit 3 způsoby. Jednak si ho umíme v těle přetvořit z vitaminu K1. Druhým způsobem je příjem ze stravy, kdy nejbohatším zdrojem je natto, tradiční japonská potravina ze sojových bobů vyráběné fermentací. Pro nás dostupnějším zdrojem jsou tvrdé sýry, maso, játra, mléčné výrobky s vysokým obsahem tuků či žloutek, ale také kysané zelí. Přirozeně se také vyskytuje i v MM. Když jsem hledala, kolik je vitaminu K2 v těchto potravinách, našla jsem hodně odlišná čísla. Třeba u vajíčka to byly hodnoty od 3,5 do 192 ug, což je opravdu velké rozpětí. Je to způsobeno tím, že zatím nemáme dostatek dat, i tím, že záleží na slepici, která vejce snesla. Lépe řečeno na její stravě. Když slepice jí víc trávy, přijímá více vitaminu K1, který následně přemění na vit. K2. Třetí možnost, jak přirozeně získáváme vit. K2, je zajištěna našimi střevními bakteriemi, které ho tvoří ve střevě. Na tom, jak se jednotlivé možnosti podílejí na konečné koncentraci vitaminu K2 v těle, se zatím věda neshodla. Dříve se předpokládalo, že střevní bakterie tvoří asi 50% z celkového příjmu K2, ale zřejmě to bude méně. I proto je těžké odhadnout, jak si na tom vlastně s příjmem vit. K2 stojíme.
Když si zjistíte, kolik by jednotlivé potraviny mohly zhruba vit. K2 obsahovat, bude vás zajímat, jestli zvládnete se svou stravou pokrýt doporučený denní příjem tohoto vitaminu. A tady narazíte na další problém. Doposud totiž nebyl optimální denní příjem pro tento vitamin stanoven, protože nemáme dostatek informací.
Můžeme si alespoň nechat vyšetřit hladinu vitaminu K2 z krve? Bohužel. Samotná hladina K2 se vyšetřuje zatím na experimentální úrovni a zdá se, že to vzhledem k velmi malému množství vit K2 v krvi a mnoha faktorům, které ovlivňují jeho aktuální hladinu, nebude vůbec jednoduché měření. Proto se hledá jiný ukazatel z krve, který se bude dát lépe vyšetřit. Zatím jsou ale všechna tato vyšetření pro běžného smrtelníka nedostupná.
Takže když si zatím shrneme, co víme, tedy spíš nevíme. Nevíme, kolik ho máme denně přijmout, jaký je jeho obsah v potravinách, neumíme ho ani vyšetřit.
Ale pak si přečtete na IG či jinde takovéto výroky:
“Příjem vitaminu K2 je při dnešním typu stravování naprosto nedostačující, protože se nachází v potravinách, které se dnes již nekonzumují nebo jen ve velmi malém množství.
Pro zdravé kosti, srdce a prevenci rakoviny je zásadně důležitý vitamín K2, kterého máme ve stravě nedostatek a o kterém lékaři téměř nic nevědí.
Vitamin K2 neboli menachinon a jeho biologicky nejaktivnější forma MK-7 patří k vitaminům, jejichž nedostatkem trpí více jak 90 % populace.”
A tohle mě hodně zaujalo - konkrétní číslo! Více jak 90% trpí nedostatkem vitaminu K2! Na tuto hlášku jsem narazila i na některých zahraničních webech, kde byl dokonce i odkaz na zdrojový článek. Jednalo se o článek v Journal of human nutrition and food science, který byl hrazen z grantu od firmy vyrábějící vit. K2. Zde autor skutečně uvádí, že data z jiné studie naznačují, že až 97 % osob může mít nedostatek vit. K. Takže když děti spaly, koukla jsem se o co šlo a pak jsem z toho nemohla usnout já.. Nic takového se tam totiž nepsalo a já bych to označila za manipulaci s daty. Posuďte sami. Zmiňovaná původní studie totiž vůbec neřešila nějaký populační nedostatek vit. K2, ale řešila, jestli se dá vyšetřovat vit. K podle jednoho proteinu. Dokonce se v rámci této studie ani nepoužíval vit. K2, ale K1, ale to už je jen taková třešnička na dortu. Pokud vás to zajímá více, tak sledujte naše sociální sítě, kde to podrobněji rozeberu.
Nicméně - vzhledem k metabolismu vitaminu K2 můžeme říct, že nedostatkem tohoto vitaminu jsou ohrožení pacienti užívající antikoagulační léky, pacienti s jaterním poškozením či pacienti s poruchami vstřebávání tuků. Všechno ostatní jsou zatím spíše spekulace nebo lživá tvrzení.
Navíc, když se zamyslíme, tak by vzhledem k hlavně živočišným zdrojům vit.K2, tady měla být skupina lidí s velkým nedostatkem vit.K2 a to vegani. Nezdá se však, že by vegani trpěli více na osteoporozu či srdeční choroby než ostatní. Pravděpodobně si vegani tvoří dostatek vit. K2 přeměnou z vit. K1, který získávají z listové zeleniny a díky střevním bakteriím.
Nicméně - známe historii vitaminu D, kdy se podával rybí olej na kostní choroby, aniž by se vědělo, že nějaký vitamin D existuje a pomáhal! Má tedy vitamin K2 prokazatelné pozitivní účinky na náš organismus?
Cituji ze stránky Trime:
"Vitamín K2 umožňuje, aby naše buňky používaly vápník ke zvýšení hustoty kostí, což znamená silnější kosti, u kterých je menší pravděpodobnost zlomení. Díky vitamínu K2 dosáhne organismus toho, že tento minerál putuje do kostí a zubů, nikoliv do cév, kde se může ukládat a způsobovat problémy. V důsledku toho se ukázalo, že vyšší příjem vitamínu K2 souvisí se sníženým rizikem srdečních onemocnění. Vitamín K2 úzce spolupracuje s vitamínem D3, aby udržel kontrolu nad hladinami vápníku v těle."
Ano, většina článků na internetu hlavně zdůrazňuje jeho účinky na kosti, kam pomáhá ukládat vápník a na cévy, kde naopak brání vápníku v usazování. Velmi stručně se tedy podíváme na poznatky ohledně srdečních chorob a kostního zdraví ve spojitosti s vit. K2.
V cévách vitamin K2 dokáže z jednoho neaktivního proteinu (ucMGP) udělat aktivní, který zabraňuje ukládání vápníku do stěny cév. To je základní hypotéza. Skutečně v některých studiích bylo zjištěno, že lidé, kteří přijímali více vit K2 ze stravy měli nižší riziko srdečních chorob. Zní to dobře, ale jednalo se o studie observační, kdy se jen něco sleduje a porovnává - zde například, jak souvisí příjem vit K2 ve stravě s infarktem. A zkrátka když si vezmete člověka, který se stravuje ve fast foodech a porovnáte ho s někým, kdo jí maso, vejce, mléčné výrobky a sýry, tak asi poznáte, kdo má větší riziko infarktu. Aby se tyto závěry potvrdily, je potřeba provést intervenční studie, kdy například polovině lidí podáváte placebo a polovině vitamin K2 a zkoumáte, jak se změnil usazený vápník v cévách. A tady už se ta základní hypotéza nepotvrdila. Pak jsou ještě tzv. metaanalýzy nebo přehledy, které jsou nejvíce průkazné, jelikož dávají dohromady závěry vícero studií. Metaanalýzu, která by zkoumala vliv suplementace vit. K2 na kardiovaskulární choroby jsem nenašla. Je zde ale několik přehledů literatury a ty nedopadly nijak ohromně. V r. 2020 kanadská studie konstatovala, že v současné době chybí důkazy, které by potvrdily prospěšnost vitaminu K v prevenci KV chorob a že se zdá, že vitamin K nebrání progresi kalcifikace, aterosklerozy nebo ztuhlosti tepen. Novější americké review také potvrzuje, že chybí jasné studie. V minulém roce to zase byli Finové, kteří napsali, že je aktuálně preventivní účinek vit K na KV choroby nejistý a je potřeba dalších studií.
Jak je to tedy s kostmi? Zde funguje vitamin K2 opět jako aktivátor jednoho proteinu, který pomáhá uložit vápník do kostí. Pokrokové v tomto směru je zejména Japonsko, kde je dokonce vitamin k2 registrovaným lékem a podává se ženám po menopauze k zabránění osteoporozy.
Rovnou jsem přešla na souhrnné studie a tady byly výsledky nadějné. Například dvě čínské studie z roku 2022 se shodly, že vitamin K2 hraje důležitou roli při udržování a zlepšování minerální hustoty kostí a že jeho suplementace má u léčby osteoporozy u žen po menopauze smysl. Jenže, pak jsem narazila na něco dost zvláštního. V roce 2019 v časopise Osteoporosis vyšla metaanalýza od skupiny Američanů, se závěrem, že suplementace vitaminu K2 má u starších žen dobrý efekt na kostní hmotu i riziko fraktur. Zvláštní ale je, že o rok později došlo k opravě studie a závěr byl jiný , a to, že neexistuje důkaz u postmenopauzálních nebo osteoporotických pacientek, že vitamin K2 ovlivnuje minerální hustotu kostí nebo zlomeniny obratlů. Popravdě jsem se s tímto ještě nesetkala. Jak je to možné? Ukázalo se totiž, že skvělé výsledky z Japonska zřejmě nejsou tak skvělé, ale skvěle bylo zfalšováno několik studií, které jsou postupně stahovány. Téměř neuvěřitelný je příběh japonského odborníka na kosti, Yoshihira Sata. Yoshihiro Sato za svůj život publikoval přes 200 článků a provedl 33 klinických studií, které se dostaly do prestižních časopisu a byly hojně citovány. Jeden z nich, přehled ukazující, že vitamín K2 pomáhá předcházet zlomeninám, byl základem japonských pokynů z roku 2011, které ho doporučují pro osoby v riziku. Jenže jedné britské vědkyni se výsledky a rychlosti studií nezdály a zjistilo se, že si je vědec vymyslel. Dokonce to i sám Sato přiznal. Jenže i tak už jsou na jeho výsledcích postaveny další studie a díky jeho falešným výsledkům jsou i další studie zkreslené. Satovým nejdůležitějším spolupracovníkem byl Jun Iwamoto. Iwamoto byl člen představenstva Japonské společnosti pro osteoporózu. Iwamato a Sato spolupracovali více než deset let a společně publikovali více než 130 prací. I některé jeho práce, kde byl uveden jako první autor, byly podvody. A třeba jejich studie - účinky vitaminu K2 na osteoporózu - byla také stažena. Satooův život skončil v r.2017, kdy spáchal sebevraždu, ale dá se s trochou hořkosti říct, že jeho práce tu zůstala dál. Jeho práce, která se považuje za jeden z největších podvodů ve vědecké historii. Zajímavé je, že se nezjistil důvod falšování. Zřejmě to bylo něco jako jeho vzrušující koníček.
I na základě tohoto jsou odborné společnosti stran suplementace vit. K2 a kostí zdrženlivé s odvoláním na nedostatek důkazů.
Mnohokrát jsem se teď dočetla, že pokud užíváte vit. D dlouhodobě, tak máte užívat i vit. K2. Když už to někdo zdůvodňuje, tak tím, že vitamin D podporuje vstřebávání vápníku ve střevě a vitamin K2 ho pomáhá uložit do kostí a né do cév či ledvin. Je to už trochu nuda, ale toto je také neprokázaná hypotéza. Například 2 letá studie z r.2022 u starších pacientů ukázala, že podávání vit. D společně s vit. K2 nemělo žádný vliv na ukládání vápníků do srdečních cév a aorty oproti lidem s placebem.
Já jsem však pediatr, a proto mě hlavně zajímá, jak je to u dětí a jestli je opravdu nutnost podávat vitamin D společně s K2.
V roce 2022 vyšel v časopise Children článek od 2 polských lékařek s názvem - Vliv vitamínu K2 (menaquiononů) na zdraví a nemoci dětí: Přehled literatury. To mě potěšilo, protože tento typ článku shrnuje ostatní články a výzkumy, tudíž je ideální na to, aby si člověk udělal trochu představu o tom, co se zkoumalo a jak to dopadlo. Popravdě nejsem žádný vědecký odborník, ale tohle bylo fakt hodně špatný. Zaprvé, jedna z autorek, Katarzyna Maresz, byla členkou představenstva NattoPharma, která vyvíjí a prodává produkty s vit. K2. Tato firma se pak zfúzovala s jinou, kde stále paní doktorka působí. Tato informace by zde měla být uvedena jakožto střet zájmů, ale není. Celkově článek vyznívá pro vitamin K2 velmi pozitivně, nicméně při hlubším prozkoumání bych to skoro označila také za manipulaci s daty. Doufám, že na mě nepřijde nějaká žaloba, ale pro představu na co narážím vám kousek přeložím. Jedná se třeba o část zabývajícími se vitaminem D a respiračními infekcemi u dětí:
"Infekce respiračního traktu jsou u dětí běžné a nedostatek vitaminu D je prokazatelně spojen se zvýšeným rizikem těchto infekcí. Suplementace vitaminu D3 byla lékaři přijata jako důležitý krok, který snižuje riziko respiračních problémů u dětí. Je však důležité mít na paměti, že vitamín D3 by měl být doplňován s vitamínem K2.” Následoval odkaz na zdroj, tedy na původní článek s názvem Vitamin D a respirační infekce v dětství. Zde však není o vitaminu K2 ani slovo.
Dále se dočtete v tomto článku informaci, že studie naznačují, že 45-50 ug/den MK-7 (tedy jedné z formy vit. K2) je vhodný příjem pro děti. Opět následuje odkaz na 3 zdrojové studie, avšak žádná se netýká dětí. 2 jsou o postmenopauzálních ženách a jedna o osobách nad 40 let. Takových věcí jsem našla více. Tudíž závěry tohoto článku, na který výrobci vit. K2 rádi odkazují, nepovažuji za vhodný zdroj informací.
Hledala jsem tudíž dál a v současné době neexistuje důkaz, který by jasně prokazoval, že podávání vitaminu K2 u zdravých dětí má pozitivní vliv na jejich zdraví.
Na druhou stranu se ani neprokázalo, že by podávání vitaminu K2 zdraví poškozovalo. Navíc, i když se podávaly větší dávky vit. K2, tak nebyly hlášeny nežádoucí účinky. A to jsou samozřejmě ideální parametry pro doplňky stravy.
Na soc.sítích jsme se Vás ptali, jestli dáváte dětem vit. K2. Nejčastěji jste zmiňovali přípravky od firmy Trime a Puravia. Pro srovnání, kolik se v přípravcích vit K2 nachází použiju plátek goudy nebo eidamu, kde se nachází ve 20g plátku sýra (tedy cca 1 plátku) zhruba 13ug vit K2. V přípravku Trime kids je v 1 denní dávce 5ug, tedy méně než je v půlce plátku goudy. V Puravia je 20ug, což odpovídá 1,5 plátku sýra. Další přípravky a jejich parametry jsem opět shrnula na soc. sítích. Takže není to přeci jen kupování zajíce v pytli?
Co z toho tedy plyne? O vitaminu K2 toho mnoho zatím opravdu nevíme a informace o jeho pozitivních účincích v tuto chvíli nejsou přesvědčivé. Mnohem přesvědčivější je reklamní masáž od výrobců doplňků stravy s vitamin K2. Mnoho doplňků stravy, možná většina, se dnes užívá hlavně kvůli obavám. Co kdybych toho fakt náhodou měla málo a pak jsem měla horší kosti nebo dřív infarkt? Tak za to dám pár stovek měsíčně, ale investuju přeci do zdraví. Já tyhle myšlenky chápu a je těžké se tomu ubránit. Uvědomme si ale, že užívání doplňků stravy má také svá rizika. Probírali jsme to trochu v minulém díle, ale třeba jen to, že se u doplňků stravy neuvádí ani neevidují nežádoucí účinky, je pro mě na pováženou.
Vzhledem k informacím, které jsem vám teď předložila, jsem došla k závěru, že u zdravých dětí je lepší volit pestrou a vyváženou stravu, než je učit, že musíme užívat nějaké přípravky, abychom byli zdraví. Až se dostatečně objasní role vitaminu K2 v lidském organismu, až budou důkazy o tom, že předchází některým nemocem a budeme vědět, kolik ho vlastně máme mít a užívat, a jak ho i vyšetřovat, pak na to jistě budou reagovat odborné společnosti a doporučení k jeho užívání vydají. Ale zatím tomu tak není.
A to, je pro dnešek vše. Pokud se vám náš podcast líbí, tak nás sledujte, odebírejte a sdílejte. Hezký den.
Jaký je rozdíl mezi léčivem a doplňkem stravy?
