Co se dnes dozvíte:
Krásný den vážení posluchači, dnes se budeme bavit o vitaminu D. Je to opravdu široké téma, takže na to jeden díl nestačil, ale čekají vás minimálně 3 epizody plné zajímavých informací o vit. D.
Dnes se například dozvíte, kdy dětem vitamin D dávat a kdy ne, jak dlouho být kvůli vitamin D na slunci, jak je to s opalovacími krémy či jestli stačí, když vitamin D užívá kojící matka.
Vitamin D je v tucích rozpustný vitamin, který hraje zásadní roli v metabolismu vápníku a fosforu a ovlivňuje tak správnou tvorbu a vývoj kostí. Působí hlavně ve střevě, kde pomáhá vstřebávání vápníku a fosforu. Tudíž nezapomínejte, že pro správnou mineralizaci kostí nestačí jen dostatek vit. D, ale i adekvátní příjem vápníku ze stravy. Vit D. má i řadu mimokostních účinků, kdy je určitě na místě zmínit jeho pozitivní vliv na imunitní systém. Jeden čas to vypadalo, že snad za všechny choroby - od infarktu po deprese - může nedostatek vit. D, nicméně odborné studie to zatím dostatečně nepotvrdily a stále je význam vitaminu D u různých chorob předmětem bádání.
Jeden z vašich nejčastějších dotazů byl, kolik je v různých věkových kategoriích potřeba denně přijmout vit. D.
Celosvětově se odborníci na hodnotách optimálního denního příjmu vit. D zcela neshodnou. U nás ČPS (Česká pediatrická společnost) doporučuje do 1 roku věku příjem denně 400-500 IU. Pro osoby starší jednoho roku je doporučený příjem 600 IU. Jaká jsou doporučení v jiných státech jsem shrnula v tabulce, kterou najdete u dnešního dílu na soc.sítích.
Vitamin D můžeme získat 3 způsoby - díky slunečnímu záření, z potravy a z léčiv či doplňků stravy.
Hlavním, nejúčinějším a nejlevnějším zdrojem je sluneční záření. Pokud ultrafialové záření typu B dopadá na odhalenou kůži, dochází k přeměně 7-dehydrocholesterolu na vitamin D3. Je dobré vědět, že v ČR nejsme schopni od října do května získat ze slunce dostatečné množství vit. D. Takže pokud vidíte v lednu na IG fotku z Krkonoš s popiskem - nabírám vit D, závidět určitě nemusíte - žádný vit. D se v tu chvíli netvoří Mělo by to ideálně fungovat tak, že si přes léto uděláme zásoby vit. D na zimní měsíce, nicméně mnoho lidí nemá dostatek vit D ani na konci léta. Také do tvorby vit. D ze slunce zasahuje řada faktorů jako je například denní doba, oblačnost, smog, pigmentace kůže, věk či používání opalovacích krémů.
Vzhledem k těm mnoha vlivům, které ovlivňují tvorbu vit. D, je těžké dát dohromady jedno plošné doporučení. Nicméně nejčastěji se v odborných společnostech mluví o 5-30 minutách, zejména mezi 10-16. hodinou, kdy máme osluněný obličej, horní a dolní končetiny, bez opalovacího krému. A to ideálně denně, minimálně však 2x týdně.
UVB záření neproniká sklem, takže vystavení slunečnímu záření přes okno neprodukuje vitamín D.
Víte, kde jsem se dočetla, že při namazání opalovacím krémem si netvoříme vit. D? Na eshopu nabízející doplněk stravy s vit. D.
Jak je to ale doopravdy? Opalovací krémy jsou skutečně vymyšleny tak, aby odfiltrovávaly UVB záření. UVB záření totiž hraje hlavní roli v poškození kůže a může tak vést ke vzniku kožních nádorů. Také ale UVB záření spouští produkci vit. D v kůži. Studie neprokázaly, že by používání opalovacích krémů vedlo k nedostatku vit. D. Může to být tím, že krémy nemažeme zcela správně a nebo také zkrátka tím, že žádný opalovák nezabrání dopadání UVB záření na pokožku ve 100%. Krém s SPF 15 odflitruje 93% UVB, SPF 30 97% a SPF 50 98 %. Takže i když bychom krémy nanášeli dokonale, stejně se 2-7% UVB k pokožce dostane. A to se zdá, že stačí. Tudíž, až Vám někdo bude tvrdit, že nepoužívá opalovací krém, aby si tvořil dostatek vit. D buďte chytřejší, mažte se a vyhněte se kožnímu nádoru.
Kůže našich nejmenších je rozdílná od té naší dospělácké. Děti mají pokožku slabší, nižší pigmentaci a nevyzrálý imunitní systém, a proto je kůže méně chráněna před jejím poškozením. Proto platí, že dítě do 6 měsíců by nemělo být vůbec slunci vystavováno. O tom, jak se s dětmi chovat bezpečně na slunci, si můžete poslechnout náš 8. podcast s názvem - Ochrana dětí před sluncem.
Ne. Díky regulačním mechanismům v kůži se vit. D ze slunce netvoří tolik, aby pro nás byl nebezpečný. Nezapomínejte ale při přílišném vystavování se slunci na riziko karcinogenity, tedy vzniku nádorů, a používejte opalovací krémy.
Další možností, jak získat vitamin D je potrava - přirozeně je vitamin D zastoupen v rybách, játrech, vejcích, mase, másle a dalších. Také na trhu najdete potraviny, které jsou o vitamin D obohacené. Samostatnou kapitolu tvoří umělá mléka, která samozřejmě také vit. D obsahují a kterým se budeme více věnovat za chvíli při povídání o kojencích a vit. D. Potravin obohacených o vit. D u nás není mnoho, většinou jsou dražší a některé do dětského jídelníčku ideálně nepatří, tím konkrétně myslím různé cereálie jako Nesquik, Chocapic či Nestlé Kakao. Z těch vhodnějších můžu zmínit mléko obohacené o vit. D od mlékárny Kunín.
Snažíme se podcasty tvořit s praktickými informacemi, takže si teď řekneme, jaké množství a čeho bychom museli sníst, abychom získali těch 600 IU denně. Bylo by to 13 vajec či 250 g lososa z chovu, 130 g makrely, přes kilo hovězích jater či přes 18 l běžného mléka. U obohaceného mléka by stačily 2 litry. I tak ale vidíme, že pokrýt denní příjem jen ze stravy opravdu není jen tak.
3. zdrojem jsou léčiva a doplňky stravy.
Třetím zdrojem vit. D jsou léčiva a doplňky stravy. Z léčiv asi všichni známe Vigantol. Doplňků stravy je i pro děti velké množství. V lednu jsme dělali na sociálních sítích anketu o vit. D, do které se zapojilo přes 2,5 tis osob a děkujeme za to. V první otázce nás zajímalo, jaký jste dítěti dávali vit D v 1. roce života. Překvapilo mě, že jen 53% dávalo Vigantol, zbytek volil doplněk stravy. I to mě donutilo se podrobně podívat na složení těch nejčastějších doplňků stravy i Vigantolu a ujasnit si mé stanovisko k této problematice. K čemu jsem došla a co budu říkat rodičům v ordinaci se ještě dozvíte. Teď ještě zodpovím pár obecných otázek k vit. D.
Nedostatek vitaminu D může u dětí vést ke křivici, což je měknutí a oslabení kostí, v jehož důsledku dochází k deformacím kostí, poruchám růstu a zlomeninám. Kromě křivice je nedostatek vitaminu D spojován s horší imunitou a zvýšeným rizikem infekcí horních a dolních cest dýchacích v kojeneckém a dětském věku.
Křivice mezi nemocemi není žádnou novinkou. Křivičné změny se prokázaly na kostrách v Egyptě před 3500 lety. Nejvíce se křivice rozmohla v době průmyslové revoluce v Anglii a v severní Americe. Tehdy se lidé stěhovali do velkých měst, kde byly špatné hygienické podmínky, nekvalitní strava a do úzkých vysokých uliček se sluneční paprsky těžko dostávaly. Udává se, že v r 1900 trpělo křivicí v Bostonu až 80 procent dětí do 2 let. Vysoký počet nemocných samozřejmě přitahoval pozornost lékařů a vědců. Je zajímavé, že vit. D byl objeven a pojmenován až v r. 1922, ale už dávno předtím řada lékařů využívala k léčbě křivice u dětí sluneční záření a rybí olej. Traduje se, že na konci 18. století předepsal jistý anglický lékárník ženě s revmatem a osteomalácií olej z tresčích jater, aby si ho mazala na bolestivé klouby. Žena ho však místo mazání pila a kupodivu bolesti zmizely a stav se výrazně zlepšil. To se rozkřiklo, a poté se začal rybí olej hromadně aplikovat pro prevenci i léčbu křivice. Mimochodem - letos,v roce 2024 je to právě 200 let co bylo podávání rybího oleje doporučeno lékaři k prevenci a léčbě křivice a tento krok je považován za první plošné preventivní opatření v historii medicíny.
Díky plošné suplementaci vit. D u kojenců se u nás křivice vyskytuje vzácně.
Ano, lze. Pokud někdo dlouhodobě užívá vit. D ve vysokých dávkách, tak se může vit. D předávkovat. Příznaky předávkování jsou nevolnosti, neprospívání, zvracení, svalové bolesti, neuropsychiatrické poruchy či postižení ledvin. Pro představu - četla jsem případ, kdy byl 54 letý muž léčen pro akutní ledvinné selhání právě z důvodu dlouhodobého užívání vysokého množství vit. D. Užívat vit. D mu doporučil naturopat, aniž by předtím byla hladina déčka vůbec vyšetřena. Říkali jsme si, že denní příjem pro dospělého by měl být zhruba 600 IU. Naturopat doporučil pánovi užívat 4000 IU denně, nicméně pán si pak koupil kapky s vyšším obsahem vit. D a 2,5 roku užíval denně až 10 000 IU vit. D. Následně došlo k selhání ledvin. Tak to jen pro představu o jakých dávkách se bavíme. Někdy nám rodiče vyděšení volají, že dítěti omylem kápli 2 kapky Vigantolu, tedy podali 1000 IU místo 500. V takovém případě rodiče uklidníme a jen doporučíme další den Vigantol vynechat. Existují také horní hranice pro denní příjem vit. D. U dětí do 6.m bychom neměli přesáhnout 1000 IU, u dětí od 6. do 12 m. 1500IU.
Jako prevence křivice je doporučeno u všech dětí do 1 roku podávat 400 - 500 IU vitaminu D denně. Na tom se shodnou světové organizace jako CDC, APP, NHS i naše pediatrická. Proto na jedné z prvních kontrol u PLDD budete poučeni o nutnosti podávat vašemu potomkovi vit. D a pravděpodobně dostanete recept na Vigantol. Toto platí pro kojené i nekojené děti. Tím se trochu odlišujeme od některých evropských států. Například od VB, kde se nemusí vit. D dávat dětem, které vypijí více jak půl litru umělého mléka. V roce 2020 vydala EU nařízení, aby se UM upravila tak, aby už dítě nepotřebovalo žádné další suplementy. Proto došlo k navýšení vitaminu D v umělých mlécích. Propočítala jsem pár těch nejčastějších počátečních UM u nás a skutečně - pokud dítě vypije více jak 700 ml UM, má denní potřebu déčka pokrytou. (pozn. nejméně měl kendamil - 56IU v 100ml)). Připomínám, že V ČR se zatím doporučuje dávat 400-500 IU všem dětem do 1 roku.
A jak je to s mateřským mlékem? Mateřské mléko neobsahuje dostatek vit. D a to ani u matek, které mají vit D v normě. Průměrně obsahuje MM jen asi 60 IU v 1 litru. Tudíž by miminko muselo vypít zhruba 6,5l MM, aby pokrylo zmiňovanou denní potřebu.
Vzhledem k tomu, že obsah vit D v MM je závislý na koncentraci vit. D u matky, nabízí se možnost, že by vit D užívala místo kojeného miminka matka.
Skutečně v mnoha studiích bylo prokázáno, že čím více vit.D matka přjme, tím se ho více dostane do MM. Otázka samozřejmě je, kolik by vit. D měla matka užívat. V některých studiích se jevila jako dostatečná dávka 4000 IU, v jiných to vyšlo až 6000 IU. Byť by suplementace matky byla možná elegantním řešením, plošně to zatím aplikovat nelze. Kromě toho, že to je ještě nedostatečně průkazné, chtělo by to další a větší studie. Ty by kromě účinnosti měly potvrdit i to, že je bezpečné podávat ženám takto vysoké dávky delší dobu. Navíc máme každá jinou výchozí hladinu vit. D, každá se jinak sluní a přijímá vit. D z potravin či má jinou potřebu vit. D. Obézní ženy mají například významně vyšší potřebu vit. D. Proto zatím zůstáváme u bezpečné suplementace u dětí.
Nedonošenci jsou více ohroženi nedostatkem vit D, jelikož mají méně tukových zásob a také mají snížený příjem mléka. Obvykle nedonošenci v ČR dostávají 2 kapky Vigantolu, tedy 1000 IU, což je v souladu s doporučením ESPGHAN. Studie však poukazují, že by mělo stačit i 500 IU, s čímž i souhlasí ČPS. Nicméně 2 kapky jsou u nedonošenců akceptovatelné.
Česká pediatrická společnost doporučuje plošně doplňovat vit. D dětem plošně do 1 roku. U dětí nad 1 rok je suplementace vhodná u rizikových skupin. Sem patří děti s některými chorobami trávicího traktu, s onemocněním jater, systémovými chorobami, děti léčené kortikoidy, ale také pokud dítě tráví dlouhodobě málo času venku na slunci či děti s veganskou stravou. V první řadě je tedy doporučeno u zdravých dětí trávit čas venku, aby děti mohly získávat vit. D ze slunce. To samozřejmě neznamená, že potomka vezmu ven a budu ho tam opalovat do červena, aby mělo zásoby déčka na zimu. V Polsku mají v oficiálních doporučeních uvedeno, že dítěti stačí od května do září vystavit sluníčku na 15 minut předloktí a bérce a to ideálně mezi 10.-15.hodinou. U nás to takto uvedeno není, ale pro někoho to může být praktické vodítko. Co jsem tak vypozorovala, tak jestli dávat či nedávat vitamin D po 1. roce řeší hlavně maminky těch menších dětí, zhruba do 5 let. A to je celkem paradox, protože tyto děti většinou tráví hodně času venku, ať už na hřiště, na odrážedle, na kole, na výletech. A i když je namažeme opalovákem, vitamin D si tvoří a nemusíme tak být ve stresu. Horší je to u těch školních dětí, které jsou zavřené přes den ve škole. V podcastu Bez receptu, který tvoří 2 farmaceuti, zazněly výsledky jednoho průzkumu na Slovensku. Testovalo se přes 6tisíc osob ve všech věkových kategoriích. Nejhůře dopadla skupina seniorů, ale druhou nejhorší byly děti od 11 do 15 let. Zřejmě to bude vysokými nároky organismu na růst v pubertě v kombinaci s nedostatečným pohybem venku. Protože víme, že dnešní děti už ovládají techonologie lépe než my, mám pro vás tip, jak takového puberťáka namotivovat a neprudit ho každý den, že by měl jít ven. Tento tip se jmenuje Dminder, což je mobilní aplikace, která uživatelům počítá, kolik déčka denně nasbírali a radí jim, kdy jít ven a podobně. Dminder můžete využít u sebe a zjistit, jak na tom vlastně jste.
Proč mi tedy pediatr u 2 letého syna doporučuje dávat vit. D v zimě?
Dlouho jsem přemýšlela, jak na tohle odpovědět, aby to nevyznělo jinak než chci. Označila bych to za takové doporučení - pro jistotu. Jednak se to dříve doporučovalo, že děti narozené na podzim, ještě mají brát vit. D v zimě, takže si na to spousta lékařů zvykla. Šlo by vyšetřit, ale jednak to znamená odběr krve, který není moc příjemný a za druhé je tu problém se samotným výsledkem. Na tom, co je normální hladina a co vlastně by se všechno mělo testovat, se zatím odborníci neshodli. Zkrátka věda o vitaminu D rozhodně zatím neví všechno. Tudíž podávat vitamin D v zimě u starších dětí sice není podle oficiálního doporučení naší ČPS nutné, nicméně to neuškodí, ale může pomoci.
Všechny jsme dávaly do 1 roku svým dětem Vigantol. Já v zimě pokračuji v podávání vit. D u starších dětí, i když bych nemusela. Jedno z mých dětí má dlouhodobou medikaci, která může být spojena s nedostatkem vit. D, tudíž mu ho pro jistotu jednou týdně dávám. U druhého dítěte ho dávám, protože zvrací po rybách. Třetímu potomkovi je 5 m, takže dostává 1 kapku Vigantolu každý den.
A to je pro dnešek vše. Ale už za týden vyjde další díl, kde budeme hledat ideální produkt s vitaminem D. Bude to vigantol? Nebo nějaký doplněk stravy, například Terezia kapky nebo BioGaia či oblíbený veganský Vitashine? Pokud se vám naše podcasty líbí, dejte odběr podcastu, likujte ho a sdílejte.
Jaký je rozdíl mezi léčivem a doplňkem stravy?
V tomto díle si s Eliškou probereme zácpu u dětí. Dozvíte se: Jak poznat zácpu a jak jí předejít? Co zácpu způsobuje? Jak upravit stravu dítěte? Jaké léky mohou při zácpě pomoci? Jak provést...
