Pediatrie na vlastní kůži

V novém díle našeho mateřsko-pediatrického podcastu si poslechněte Janu, která pro vás shrnula ty nejzajímavější informace o šestinedělí!

Krásný dobrý den naši milí posluchači! Dnes vás od mikrofonu opět zdraví Jana. Jak už jsme zmiňovaly na sociálních sítích, dnešním tématem bude šestinedělí. Podle množství došlých reakcí, za které moc děkuji, je očividné, že vás téma zaujalo, a to jsem ráda. Ačkoliv toto období prožíváme každá různě, z vašich zkušeností vyplynulo, že to máme občas všechny dost podobné… Ale o tom až za chvíli. Nejdříve si povíme obecně o šestinedělí, zavítáme do historie, popíšeme si tělesné, ale i psychické změny probíhající v tomto období, a nakonec se seznámíme s vašimi i našimi zkušenostmi.

Šestinedělí probíhá od porodu dítěte po následujících 6-8 týdnů. Netýká se jenom žen, které porodily v očekávaném termínu, ale i žen rodících předčasně, či žen, které potratily nebo porodily mrtvé miminko. Je to období plné změn – snad by se dalo říct až přeplněné změnami. Tělo se snaží zotavit po těhotenství a porodu, hladiny hormonů lítají v neskutečném rozpětí, ale hlavně nikdy dopředu nemůžete vědět, jak to bude probíhat zrovna u vás, obzvlášť pokud vás to čeká poprvé. Předpokládám, že jste slyšely spoustu vyprávění od kamarádek, od rodiny nebo se vám zatmělo před očima při pročítání internetových diskuzí. Např. paní Petruše na emiminu píše:

Jojo, já jsem si taky myslela, že nejhorší, co mě může potkat je porod a chyba lávky!! Mám úžasnou švagrovou, která dvě noci spala u nás na matraci vedle kolébky a já spala v ložnici, manžel v dětském pokoji, oba jsme sotva koukali. Budila mě jen na kojení. Laktace se ne a ne rozjet, doktorka řekla, že mám mít lázeňský režim – jen jíst, spát a kojit. Tak mi takhle pomáhala a kojení se rozjelo a kojím ještě dnes. Taky mě jen tak něco nepoloží, ale tohle mě děsně překvapilo. Fyzicky i psychicky jsem byla k. o.!

Bedru: Se mnou hormony docela mlátily, chtělo se mi brečet kvůli všemu, hlavně když někdo zazvonil a já měla trauma, že mi malou vzbudí, to jsem ořvala, ale postupně to odpadalo, manžel pomáhal, co to šlo a vždycky mě objal a nechal vybrečet, dneska se tomu už směju. Návštěvy jsou unavující, pokud neví, kdy odejít.

Baví vás historická okénka? Mě ano, takže jsem vám našla, jak probíhala péče o nedělky v českých zemích v minulosti. V 19. století se porody odehrávaly v domácím prostředí a o ženu se během těhotenství, porodu a šestinedělí starala porodní bába, které se taky hezky říkalo babička. Bylo zvykem, že po porodu zůstávala se ženou několik hodin a kontrolovala krvácení. V dalších dnech docházela 2x denně, později jednou denně, a to až do doby, kdy nebylo její pomoci více potřeba. Při návštěvách se zajímala jak o psychický, tak i fyzický stav ženy, kontrolovala prsa, očistky, močení i stolici a zavinování dělohy. Mimo péče o ženu babička pomáhala i s domácností, převlékala ložní prádlo, poklízela a pohlídala starší děti. Čerstvá maminka měla za úkol ležet na lůžku, pravidelně jíst a to především hovězí vývary, od 3. dne mléčné výrobky, kompoty či krupicovou kaši a především kojit své miminko. Na konci 19. století pan Dr. Svoboda uvádí: „Jak již řečeno, má v této době býti zachován úplný klid. Šestinedělka chrániti se má všeho, co by zlost, lítost neb jinou vášeň v ní vzbuditi mohlo. Všecky návštěvy příbuzných a přítelkyň mají býti zamezeny, zvláště nebudiž trpěno, aby šestinedělka zbytečnými otázkami byla obtěžována“ Tak to bychom souhlasily i dnes, že? 

K velkým změnám dochází po 2. světové válce, kdy se porody přesouvají do porodnic. Mění se péče o ženu i dítě a dochází k jejich separaci. Po porodu bylo dítě matce pouze na chvilku ukázáno a pak se pravidelně vozilo každé 3 hod na kojení. V současné době je naprostá většina porodů vedená stále v porodnicích, ale bohužel postrádáme systém poporodní péče v domácím prostředí. Např. v Německu navštěvuje každou nedělku porodní asistentka doma, zkontroluje její celkový stav, kojení i prospívání novorozence. To mi osobně přijde velmi užitečné. 

A jak tedy vypadá začátek šestinedělí v porodnici? Dvě hodiny po porodu placenty zůstává maminka po spontánním porodu na porodním boxe s miminkem a doprovázející osobou, maminka po císařském řezu je převezena na jednotku intenzivní péče. Lékaři a porodní asistentky kontrolují krvácení, krevní tlak, tělesnou teplotu, puls a zaznamenávají močení, případně ošetřují porodní poranění. Pak nastává časné šestinedělí trvající jeden týden. V porodnici pravidelně sledují váš celkový fyzický i psychický stav, nástup kojení, zavinování dělohy, krvácení a charakter očistků. Při nekomplikovaném průběhu se zpravidla po spontánním porodu propouští po 72 hod, po císařském řezu o jeden den později.

A jak je to s těmi tolik zmiňovanými hormony?

Během těhotenství funguje placenta nejen jako zdroj výživy pro plod, ale také je nezbytná pro tvorbu hormonů, které mění naše tělo a přizpůsobují ho nové situaci. Např. dochází k rozvoji mléčné žlázy, zvýšenému objemu krve a bohatšímu prokrvení prsou, genitálu, ale i ledvin. Porodem placenty tedy výrazně klesnou hladiny hormonů, které produkovala. Další velkou roli hraje oxytocin, který pomáhá zavinovat dělohu. Ten se ve větší míře uvolňuje při kojení, a tak můžete zaznamenat, že po přiložení dítěte k prsu ucítíte malé kontrakce a odchod očistků. Každá žena to pociťuje jinak, obzvlášť vícerodičky mívají tyto děložní stahy bolestivější. Jedna maminka mi v porodnici popisovala, jak se jí při kojení úplně kroutí bolestí palce u nohou. Ale nebojte, je to záležitost jenom několika prvních dní a určitě se neostýchejte požádat sestřičky o prášek na bolest. Celý tento hormonální koktejl nám může dát ale pěkně zabrat! Po porodu přichází euforie, někdo je nabitý energií a sám se diví, kolik toho doma zvládne, někdo je vyčerpaný, nebo smutný či zklamaný z průběhu porodu. Do toho přichází strach o miminko, únava z nevyspání, bolest z porodního poranění či pochybnosti o sobě samé, a tak není divu, že se u maminky naprosto nepředvídatelně mění nálady, pláč může být součástí každého dne. Všechno je to ale normální, říká se tomu poporodní blues a po krátkém čase se to zlepší. Na druhou stranu, pokud máte v okolí čerstvou maminku, u které pozorujete až nezájem o dítě, velký smutek a strach, který ji ochromuje a může vést až k sebevražedným myšlenkám, tak zbystřete. Nemálo žen se potýká s poporodní depresí a mají pocit, že z dané situace není úniku. Dolehla na ně obrovská zodpovědnost a pocity, že už nic nebude jako dřív. Je velice důležité o tomto problému vědět, není to žádná ostuda ani selhání. Nezbytná je komunikace a sdílení těchto pocitů s ostatními lidmi. Vřele doporučuji pustit si 19. díl našeho podcastu s názvem Jak se z toho nezbláznit, kde si Bětka povídá s psychiatrem zabývajícím se duševním zdravím těhotných a žen po porodu, mimo jiné se dozvíte i o skvělé organizaci Úsměv mámy. A jestliže vás teď napadla kamarádka, o kterou máte strach, zůstaňte s ní v kontaktu a mluvte s ní co nejčastěji. Můžete zkusit zavolat i jejímu partnerovi a poradit se třeba právě s psychoterapeuty v Úsměvu mámy.

A teď zpět k fyzické stránce našeho těla. Už jsem zmiňovala zavinování dělohy. Představte si, že před těhotenstvím vážila děloha pouhých 50 g a za 9 měsíců zmohutněla až 20x! Tzn. že při porodu váží celý 1 kg a během šestinedělí se zase scvrkne na přibližně původní velikost. Během této doby se také zbavuje zbytků plodových obalů, krevních sraženin a sekretu z děložního hrdla a pochvy. Říkáme, že odcházejí očistky. Podle převládajícího obsahu jsou očistky první dny rudé, krvavé, ke konci prvního týdne ubývá krve a očistky jsou nahnědlé. Ve druhém týdnu už jsou nažloutlé díky většímu množství bílých krvinek a třetí týden jsou díky hlenu spíše šedobílé. Zápach je takový mdlý až nasládlý. Myslete prosím na to, že očistky jsou infekční! Vložky je potřeba často měnit a po každé manipulaci si pořádně umýt ruce. Skvělou pomůckou jsou jednorázové kalhotky, které jsou prodyšné a po použití je rovnou vyhodíte. V porodnici vás pravděpodobně upozorní, abyste nepokládaly miminko na svojí postel do oblasti, kde sedíte a je to právě z důvodu možného přenosu infekce na novorozence. Po celé poporodní období je velmi důležitá důsledná hygiena! Časté sprchování, nejlépe po každém močení či stolici a co nejčastější větrání intimních oblastí umožňuje bezproblémové hojení poranění. Vzhledem k tomu, že po porodu je děložní hrdlo široce otevřené a jeho opětovné uzavření trvá několik týdnů, tak je naprosto nevhodné v této době mít sex, nebo se koupat ve vaně – o koupání venku ani nemluvím :-D Hrozí totiž velké riziko přestupu infekce do dělohy.

Další velkou změnou procházejí prsa. Ty se na kojení připravují celé těhotenství. Vlivem hormonů dochází ke zvětšování mléčné žlázy, pod kůží můžou nově prosvítat zmnožené žíly. Často ženy pociťují pnutí a zvýšenou citlivost bradavek i celých prsou. Již ve druhé polovině těhotenství si můžete všimnout průsvitné tekutiny vytékající z bradavek. Říká se jí mlezivo neboli colostrum. To je velmi bohaté na bílkoviny a minerální látky a jeho složení je nejlepší pro výživu vašeho děťátka v prvních dnech po porodu. Mezi 3. a 4. dnem, někdy až po prvním týdnu, se mlezivo mění na mléko. To může doprovázet zvýšená teplota a bolestivé zduření prsou. Citlivá kůže bradavek si postupně přivyká na intenzivní sání novorozence. Po každém kojení je dobré si poslední kapkou mléka nebo mastičkou k tomu určenou potřít bradavky ke zklidnění namáhané pokožky. A pokud se vám miminko nepodaří někdy správně přiložit a vzniknou bolestivé trhlinky, doporučuje se užívat mezi kojením chladivé hydrogelové kloboučky či náplasti anebo kloboučky vyrobené ze stříbra, které je antimikrobiální.

Šestinedělí je tedy období, kdy se tělo vrací do svého stavu před těhotenstvím, zároveň se hojí porodní poranění a začíná laktace. Na IG jsem vám připravila kvízové otázky a zajímalo mě, jak jste tohle období prožívaly vy, jestli vám někdo pomáhal a co byste třeba příště udělaly jinak. Dobrou zprávou je, že většina z vás na šestinedělí vzpomíná jako na hezké období s podporou a pomocí od partnera, čtvrtina z vás to má v mlze, čemuž se vůbec nedivím a bohužel 10% žen na to bylo úplně samo. Zajímavé bylo číst vaše odpovědi na otázku, co vás nejvíce překvapilo. Velmi často jste zmiňovaly hormonální horskou dráhu, přívaly emocí, pláč z ničeho nic, návaly horka a zimy. Jsem ráda, že jste se rozepsaly i o kojení. To je totiž věc, která se ve společnosti bere jako samozřejmá a přirozená, jenže až s vlastním dítětem zjistíte, že to nejde úplně samo a musíte se to naučit. Psaly jste, že vás zaskočilo jak často a dlouho se miminko kojí a že i na kojení se musí pracovat a není to samozřejmost. Já sama jsem toho příkladem. V práci jsem viděla kojení všude kolem sebe několikrát denně, až se mi i nejednou v noci zdálo, že sama kojím. Ale když se narodil Koláček, najednou jsem vůbec netušila, jak si mám sednout, kam ho položit, jak se naštelovat tak, aby to bylo aspoň trochu pohodlné a nebyla jsem celou dobu v křeči… A to vůbec nemluvím o tom, že měl novorozeneckou žloutenku a pořád jenom spal a nějaký moje snahy o kojení ho vůbec nezajímaly… Člověk může mít načtenou teorii, ale realita bývá jiná, což potvrzuje i jedna naše posluchačka, pro kterou bylo překvapením, že je všechno jinak, než jak se píše v knížkách. Z toho vyplývá, že co se týká kojení, vyplatí se ještě před porodem zkouknout internetové stránky Laktační ligy nebo Mamily. Tam jsou uvedené kontakty na laktační poradkyně, se kterými se můžete seznámit už na konci těhotenství a když si padnete do oka, máte pak v případě potíží o rychlou pomoc postaráno. 

A co byste udělaly příště jinak? Naprostá většina z vás by víc odpočívala a mazlila se s miminkem v posteli. Také byste omezily návštěvy a vykašlaly se na úklid. S tím naprosto souhlasím. Také jedna paní psala, že by si příště přečetla knížky o dětském spánku, aby věděla, že i obtížně spící novorozenec je normální. Jako další praktické tipy zazněly zásoby hotového jídla v mrazáku, více se řídit svojí intuicí a méně poslouchat rady ostatních. Bylo hezké, že i několik maminek napsalo, že byly samy překvapené, jak pěkné období to bylo a pro příště by nezměnily vůbec nic.

A jak je to u nás? Daly jsme s holkama hlavy dohromady a naše doporučení zní:

- na odd. šestinedělí si vzít dostatek rychlých zdrojů energie, třeba čokoládu, datlové tyčinky nebo oříšky. Případně si nechat donést balenou vodu. Hlad a žízeň totiž budete mít pořád.
- návštěvy v porodnici omezit na úplné minimum, hlavně odpočívat.
hned od prvního dne promazávat bradavky po každém kojení. Domče i Elišce se osvědčil 100% lanolin z lékárny, Nicole byla spokojená s Purelanem od Medely.
- vzít si kojící podprsenku už do porodnice. Vybírejte si hlavně pohodlné, měkké podprsenky bez kostic. Já jsem třeba vůbec netušila, že v ní budu muset i spát, prsa byla tak citlivá, že jsem bez ní nemohla existovat. Nicole doporučuje i kojící košilky.
také se hodí mít připravené jednorázové kalhotky a dostatečně velkou zásobu vložek, např. porodnické vložky Batist flower z lékárny.
- mít extra ručník na intimní oblast a druhý na zbytek těla.
- doma mít v mrazáku několik zmražených hotových jídel, ať pořád nemusíte vymýšlet, co budete jíst.
- také je užitečné si zjistit, jestli k vám dováží nějaká firma nákup, např. Rohlík, Košík, nebo Tesco. Eventuelně si zajistit někoho, kdo bude chodit nakupovat.
- s pitným režimem vám pomůžou i kojící čaje. Prodává je více výrobců, mně nejvíce chutnal od Teekanne, Nicole od Hippu. 
- co se týká návštěv doma - bohatě stačí jedna za den a vždy si dopředu zjistěte, jestli jsou zdraví. Taky jim naznačte, že kromě dárku pro miminko byste ocenila především pořádné jídlo pro vás.
- v šestinedělí byste měly hlavně odpočívat, jíst, pít a kojit, nikoliv uklízet!
- pokud máte doma už starší děti, bylo by bezva, kdyby je občas vzal někdo na procházku.
- rozhodně neodmítejte pomoc druhých, každá ruka se hodí!
- velmi prospěšné na psychiku jsou alespoň krátké procházky s miminkem do přírody, do parku, někam do klidu. Rozhodně se vyhněte MHD a nákupním centrům. Pokud sebou vezmete kamarádku, která nedávno také porodila, tím lépe, můžete spolu sdílet své pocity. Jenom se prosím s nikým nesrovnávejte – ani sebe ani děti.

A jsme u konce. Pokud vás první šestinedělí teprve čeká, ničeho se nebojte! Každá žena, porod i miminko jsou jiné a změny prožívají jinak. Není to nic strašného, uvidíte, jak rychle to uteče! A jak zmiňovala jedna maminka na IG, šestinedělí je oproti pubertě vlastních dětí procházka růžovou zahradou… A tak vám přeji pěknou procházku a budu se těšit zase někdy příště.