Pediatrie na vlastní kůži

V dnešním díle si povíme o dvou svědivých parazitárních onemocněních, které se v dnešní době vyskytují po celém světě a postihují zejména děti předškolního a školního věku.

Krásný dobrý den, u dalšího společného podcastu vás vítá Nicole. Myslím si, že po poslechnutí dnešního dílu vás bude pravděpodobně, stejně jako mě, svědit celé tělo. V dnešním díle se podíváme na dvě časté dětské (a nejenom dětské) nemoci. Úsměv na tváři vám pravděpodobně zmizí ve chvíli, když se dozvíte: „Mami, tati, ve školce se objevily vši nebo roupi”, v horším případě oboje zároveň… No, a co teď?  

Nejprve bychom se z této svědivé dvojice podívali trochu blíže na VŠI:

Zkuste si vzpomenout kolikrát jste za svou školní docházku přinesli domu v žákovské knížce napsané upozornění: Ve škole se objevily vši! A popřemýšlejte, zda jste si ty vši také někdy nepřinesli domů. Já se musím přiznat, že jsem vši chytila od svého spolužáka v 5. třídě a když jsem přišla domů, mamka se mi podívala do vlasů a prohlásila: “No, jo, jsou tam!” A já začala brečet, protože jsem se bála, že mi budou muset ostříhat moje dlouhé vlasy. Stříhání se naštěstí nekonalo, ale za to vyčesávání bylo na denním pořádku. Abyste byli úspěšní stejně, jako my tenkrát, tak si na závěr řekneme, jak vši porazit. 

Nyní pár slov na úvod – s kým máme vůbec tu čest. Zavšivení způsobují u člověka 2 poddruhy vši lidské – veš dětská či hlavová a veš šatní. Vši jsou dokonale přizpůsobeny k životu ve vlasech nebo chlupech, protože mají na nohou zvláštní drápek, který se může ohnout proti jejich chodidlu a pevně tak sevřít vlas či chlup, po němž veš leze. Dospělá veš je 2 - 3,5 mm dlouhá. Rozmnožují se vajíčky, jež znáte pod označením hnidy, které připevňují na vlasy nebo vlákna oděvu a ze kterých se larvy líhnou přibližně po 6-8 dnech. Dospělá samička je schopna za svůj život naklást až 150 vajíček.

Veš hlavová se stala významným problémem sužující hlavně dětskou populaci i ve vyspělých zemích. Postiženy jsou zejména děti ve věku 5–10 let a často i jejich rodinní příslušníci. Veš hlavová se vyskytuje prakticky jen na hlavě. Mimo vlasy dospělá veš přežije zhruba 1-2 dny. 

Veš šatní se v dnešní době v rozvinutých zemích vysukujte omezeně, většinou u osob s nižším hygienickým standardem. K masovému rozšíření zavšivení dochází při zvýšené koncentraci lidí v nouzových podmínkách, jako jsou např. válečné události nebo živelné pohromy. K přenosu vší dochází přímým kontaktem či prostřednictvím oděvů. 

Vši se živí sáním krve a způsobují tak drobná poranění kůže. Při sání se do ranky dostávají sliny, které způsobují podráždění kůže a silné svědění. Veš hlavová saje krev na hlavě, veš šatní bodá především v místech, kde ke kůži těsně přiléhá oděv. V místech sání jsou drobné růžové až nafialovělé tečky a kopřivkovité pupence. Někdy si děti ale i dospělí mohou ložiska tak rozškrábat, že dojde k infekci kůže a je nutné sáhnout po antibiotické masti. 

Na výskyt vší upozorní silné svědění postižených částí těla a také nález vší a hnid. Veš hlavová se vyskytuje jen ve kštici, kde je možno pozorovat jak lezoucí dospělé jedince, tak i hnidy. Záchyt vší se zvýší při pročesávání vlasů pomocí hustého hřebínku (všiváčku). Hnidy, jež vypadají jako drobné světlé tečky, přilepují vši na vlasy. Nejvíce je můžete nalézt ve spánkové oblasti a za ušima. Hnidy lnou k vlasům velice pevně a nedají se snadno odstranit jako například lupy, které můžete snadno sfouknout. Při výskytu vší u jednoho člena v rodině nezapomeňte doma prohlédnout všechny ostatní rodinné příslušníky, eventuálně osoby, které se vyskytovaly v bezprostřední blízkosti s nakaženým.

Co se týká terapie, tak u vši hlavové se na trhu můžete setkat s různými druhy přípravků – od šampónů, přes spreje a všiváčky až po elektrické hřebeny. Všechny tyto přípravky pořídíte v lékárnách. Důležité je si pamatovat, že z vajíček se dospělé vši líhnou za 6-8 dní, proto je potřeba provést druhou odvšivovací kůru právě po 6-8 dnech, abyste úspěšně zlikvidovaly i nově vylíhnuté vši dříve, než stihnou naklást vajíčka. 

Základní je při léčbě použití speciálních šamponů různých značek (například: Paranit, Liqiudo Forte, Liquido Radical nebo Všiven). V dnešní době se doporučují přírodní přípravky na bázi olejů (například Paranit radikální šampon), protože způsobují ucpání dýchacích cest vší a vedou k jejich udušení. Tyto přípravky jsou šetrné k vlasům i pokožce hlavy a lze je používat i u malých dětí a během kojení.  Důležitá je správná aplikace přípravků až ke kořínkům vlasů, nesmíte zapomenout i na oblast krku a za ušima. Dále je důležité dodržení času, po kterém výrobce uvádí, že se může přípravek smýt. Aplikace šampónu by se měla opakovat zhruba po 1 týdnu. 

Co byste měli dělat několikrát denně je vyčesávání vší pomocí speciálních hřebenů, které znáte pod názvem Všiváček. Výrobce hřebenů doporučuje česat mokré vlasy s kondicionérem. Na sucho totiž hustý hřeben elektrizuje, tahá vlasy a veš může ze zubů i mikrospirál vypadnout. Pročesávejte vlasy poctivě – berte postupně pramen po prameni a hřebenem vlasy protáhněte od kořínků až ke konečkům. Dejte si pozor, abyste vlasy stáhli až do úplného konce, aby hnida nebo veš nezůstala někde na vlasu.

Dále se na trhu můžete setkat se spreji a repelenty proti vším, které můžete použít samostatně nebo jako doplňující léčbu spolu se šampóny, patří sem například: Paranit sprej, Nyda sprej, Predátor, Difusil H forte, Repelent proti vším a existuje i sprejový přípravek s hřebenovým aplikátorem (Nyda sprej plus). Dalším účinným pomocníkem pro vyčesávání hnid může být elektrický hřeben na vši, který vytváří neškodný elektrický impuls, jenž vši zahubí. Zejména u chlapců může pomoci ostříhání vlasů na délku 1 cm – v takto krátkých vlasech totiž vši nedokážou žít.

Nezapomeňte ani na vyčištění používaných předmětů jako jsou hřebeny, kartáče, čepice, ručníky, ložní prádlo, ale i hračky – zejména plyšáci. Vše, co můžete vyprat, tak vyperte v teplé vodě alespoň na 60°C. Co vyprat nelze, tak můžete ponechat po dobu 4-5 dní bez kontaktu s lidmi. Pokud u někoho dalšího z rodiny při pravidelných prohlídkách hlavy vši naleznete, musíte ho také odvšivit (pokud k Vám přijede babička na návštěvu, tak se na ní hned s odvšivovací kúrou nevrhejte) :).

Při napadení vší šatní je nutné provést především vyčištění oděvů, nejlépe vyvařením, není-li to možné, pak se oděv zapráší speciálními přípravky.

A než uzavřeme první kapitolu o vších, řeknu Vám o nich posledních 10 zajímavostí, mýtů a doporučení:

1. Mytí hlavy běžnými šampóny a česáním běžným hřebenem nikdy veš dětskou ani hnidy z vlasů neodstraní. 

2. Živé hnidy rozeznáte tak, že staženou hnidu položíte na tvrdou podložku a rozmáčknete – pokud uslyšíte lupnutí, jednalo se o živou hnidu, pokud ne, jednalo se o vylíhlou hnidu, tedy prázdný obal.

3. Veš dětská neskáče z hlavy na hlavu, ale přelézá – nebojte se, že by na Vás skočila, přenos vzduchem není možný.

4. Veš zůstává v přímém kontaktu s vlasy a samovolně je neopouští, protože pro svůj život potřebuje zdroj krve. V případě ztráty zdroje obživy se vyčerpá, ztratí schopnost sání a pohybu a do 24-48 hod. od posledního sání uhyne.

5. Kromě přímého kontaktu vlasů, je přenos vší pravděpodobný pomocí tkanin (čepice, ručníky, povlečení, ale i čalouněný nábytek), ve kterých se vši zachytí a snáze přenesou na někoho jiného.

6. Hnidy, které jsou vzdálené od pokožky hlavy více jak 1 cm jsou „mrtvé hnidy“ (prázdné obaly po vylíhnutí larev).

7. Veš dětská nepřenáší žádné infekční onemocnění. Veš šatní může přenášet infekční onemocnění (skvrnitý tyfus, návratný tyfus a zákopovou horečku).

8. E-mimino:  “Tak jsme vyzkoušeli teplou octovou vodu a ani ta nezabrala. Hnidy se pořád drží. Potvory. Asi ji opravdu obarvím… Přítel si dal z baumaxu postřik s permethinem (tato látka se používá například při léčbě svrabu) na lezoucí hmyz a stejně dlouho bojoval i v krátkých vlasech na 0,8 mm…. Na internetových fórech nebo i od svých známých a příbuzných (většinou některých babiček, tímto se jim omlouvám), se můžete dozvědět, že na vši můžete použít: petrolej, šampóny pro zvířata, taky můžete nechat na vlasech působit majonézu přes noc, použít žehličku na vlasy, polít vlasy francovkou – ale takhle opravdu ne! Mohli byste vážně ublížit svému dítěti!... Né všechno, co je na internetu, je pravda.

9. Ani barvení vlasů, laky na vlasy a trvalá veš dětskou neodpuzují!

10. V období zvýšeného rizika (výskyt vší v dětském kolektivu, letní tábory, výskyt vší v rodině) můžete používat preventivní přípravky na vši (například Vamousse šampon, Paranit, Puressentiel).

První svědivou část máme za sebou a nyní se podíváme na ROUPY.

Roup dětský je 6–12 mm dlouhý bílý červík způsobující parazitárním onemocnění zvané enterobióza. Toto onemocnění postihuje trávicí ústrojí, konkrétně tenké a tlusté střevo. Červík má niťovité, k oběma koncům zúžené tělo vypadající jako zrnko rýže. Samička je o malinko delší než sameček a v lidském organismu přežívá zhruba 5–13 týdnů.

Zdrojem nákazy je člověk. Přenos bývá nejčastěji přes ústa pomocí kontaminované potravy či kontaminovaných předmětů vajíčky roupů (např. dětských hraček). Bylo také prokázáno, že vajíčka bývají přítomna v prachu v místnosti a mohou být vdechnuta do úst a pak spolknuta nebo se mohou zanést do úst kontaminovanou neumytou rukou po dotyku oblasti kolem řitního otvoru (typicky po poškrábání při svědění, člověk tak může opakovaně nakazit sám sebe). Nákaza se snadno šíří v rodinách a v dětských kolektivech. Onemocnění se vyskytuje po celém světě, a to více v mírném klimatickém pásmu a v městském prostředí. Odhaduje se, že na světě je infikováno nejméně 1,2 miliardy lidí. Nejčastěji jsou postiženy děti předškolního a školního věku.

Červi se pomocí ústního ústrojí zachycují na střevní sliznici. Samičky naplněné vajíčky se uvolňují ze sliznice a vycházejí z těla se stolicí nebo se zejména v noci aktivně pohybují análním otvorem ven. V oblasti kolem řitního otvoru pak kladou vajíčka. Jedna samička jich může vytvořit více než 10 000. Vajíčka během několika hodin uzrávají, oddělují se od kůže a zamořují okolí, zejména prádlo a lůžkoviny. Roupi ve vnějším prostředí mohou přežít asi 3 týdny. Imunita po nákaze nevzniká a opakované infekce jsou poměrně časté. Až za 2–6 týdnů po nákaze můžeme prokázat onemocnění nejčastěji dvěma způsoby: budˇ nálezem červíků ve stolici nebo průkazem vajíček v perianálním stěru. 

Nejčastějším příznakem onemocnění je svědění kolem konečníku, které bývá především v noci, kdy samičky kladou vajíčka kolem řitního otvoru v teplém a klidném prostředí. Děti tak mohou být více neklidné, unavené a podrážděné. Škrábání může být velmi intenzivní a vést tak k infekci kůže. V některých případech může u dětí dojít i k nočnímu pomočování. U masivnějších nákaz se může objevit nechutenství, pobolívání břicha, nadýmání a průjem. U žen mohou parazité vniknout do zevních rodidel a způsobit zánět a výtok. Mírné nákazy probíhají většinou bez příznaků. 

Diagnózu může potvrdit sám rodič nebo dítě, a to nálezem drobných bělavých červíků v anální krajině či na povrchu stolice (představte si pohybující se zrnko rýže) a nebo lékař pomocí mikroskopického průkazu vajíček z okolí řitního otvoru. Při nálezu roupů ve stolici se většinou další vyšetření již neprovádí a pediatr rovnou doporučí léčbu. Pokud nevidíte roupy ve stolici, tak se u dětí provádí vyšetření pomocí perianálního otisku. Na tom není vůbec nic složitého – od pediatra dostanete malé sklíčko a na něm lepenku. Toto sklíčko s lepenkou nalepíte dítěti ráno na oblast konečníku. Dítě může jít před nalepením klidně na stolici, to nám výsledek vyšetření neovlivní, ale důležité je, aby si předtím 24 hodin nemylo oblast konečníku. Mohlo by totiž dojít ke spláchnutí vajíček a výsledek vyšetření by byl tak falešně negativní. Nedivte se, pokud po vás bude chtít pediatr toto vyšetření provést 3x, je to běžný postup, zvýší se tím totiž pravděpodobnost záchytu vajíček.

V současné době jediným registrovaným lékem u nás jsou tabletky Vermox, které jsou na lékařský předpis. Dle praktických lékařů pro děti a dorost se nyní doporučuje toto dávkování: u dětí 1 tableta ráno a 1 tableta večer 3 po sobě jdoucí dny a u dospělých 2 tablety ráno a 2 tablety večer 3 po sobě jdoucí dny. Možná jste se setkali s jiným dávkováním, starším, kdy se doporučovalo podávat u dětí 1 tabletu jeden den, druhý den také 1 tabletu a za 14 dní opět 1 tabletu a u dospělého první den 2 tablety ráno a 2 tablety večer a za 14 dní opět 2 tablety ráno a 2 tablety večer. Důležité je zaléčit i ostatní členy rodiny. Zároveň s léčbou nesmíme zapomínat i na další zásady – jako je mytí rukou před jídlem a po použití záchodu, stříhání nehtů nakrátko, omezení kousání nehtů a škrábání konečníku. Pravidelné ranní i večerní mytí konečníku mýdlem a tekoucí vodou a nošení spodního prádla, které se každý den mění, žehlí a pere alespoň na 60°C. Podlahu záchodů i ložnic je třeba vytírat vlhkým hadrem. Roupi pro svoje přežití potřebují cukr, proto se jako doplňková léčba doporučuje omezit sladká jídla a spíše konzumovat zeleninu (například kyselé zelí a mrkev) - prý by měl pomáhat i česnek, který se má konzumovat, nikoliv dávat do zadečku, jako to udělala jedna maminka, která si myslela, že tím svému dítěti pomůže. Pár týdnů po léčbě je vhodné udělat parazitologické vyšetření pro ověření účinnosti léčby. Pokud se roupi neléčí může onemocnění vést k neprospívání, průjmům, nočnímu pomočování, svědění genitálu, vaginálnímu výtoku, až k zánětu močového měchýře (pokud se roupi dostanou do močových cest). Pokud dítě chodí do kolektivu, je vhodné informovat personál a rodiče ostatních dětí, aby věnovali zvýšenou pozornost možným příznakům infekce. 

Pokud se u někoho ve vaší rodině roupi vyskytnou, nepropadejte panice, jsou i v dnešní době jednou z nejběžnějších parazitárních onemocnění, nepatří mezi zvlášť nebezpečné a máme na ně účinný lék. Z důvodu snadného šíření tu roupi byli, jsou a budou. Jejich úplné vymýcení není v současnosti prakticky možné. Tak je dobré vědět, jak nad nimi vyhrát, nikdy totiž nevíte, kdy se vám tyto informace budou hodit :)

Tak další společný díl máme za sebou. Děkuji, že jste to se mnou vydrželi až do konce a těším se na příští téma. Více informací o různých dětských tématech můžete nalézt na našich facebookových a instagramových stránkách Pediatrie na vlastní kůži. Přeji Vám hezký zbytek dne. Taky Vás tak svědí hlava….?