Pediatrie na vlastní kůži

V dalším díle o horečkách si s Eliškou projdeme nejčastější příčiny horečky u dětí, zodpovíme Vaše otázky či se dozvíte, kdy jet s horečkou k lékaři.

Dobrý den milí posluchači, od mikrofonu vás opět zdraví Eliška. Dnes nás čeká pokračovaní tématu horečka. V první části podcastu o horečce jsme si řekli, co horečka je, jak ji správně měřit a srážet. V dnešním díle se zaměříme na nejčastější příčiny horečky u dětí a zodpovíme některé vaše dotazy. Na závěr si povíme pár užitečných rad, které vám mohou pomoci při rozhodování, zda je s dítětem potřeba vyrazit k lékaři či nikoliv. Horečka nemusí být jenom akutní stav. Někdy dítě trápí horečky nebo lehce zvýšená teplota dlouhodobě. Existují i takzvané periodické horečky, kdy se teploty objevují v pravidelných intervalech a zase samy po pár dnech zmizí. Všechny tyto situace jsou méně časté a měli byste je vždy řešit s lékařem. Dnes se ale budeme zabývat hlavně situací, kdy se u vašeho dítěte z ničeho nic teplota objevila a vy řešíte, co s tím. 

Horečka sama o sobě není nemoc, ale pouze příznak nějaké nemoci. Příčin horečky je opravdu mnoho a i pro lékaře je někdy těžké hned tu správnou určit. Nicméně důležité je pro vás jako rodiče vědět, kdy nepanikařit, a kdy naopak určitě jet k dětskému lékaři či volat záchranku. Nyní si povíme ty nejčastější příčiny horečky u dětí a jak je rozpoznáte. 

Úplně nejběžnější situace je, že má dítě horečku a k tomu například smrká, kýchá, pokašlává, větší děti si mohou stěžovat i na bolest v krku. Nejčastěji se jedná o virózu, v dnešní době vás určitě napadne i Covid. Je důležité si uvědomit, že viróza se léčí hlavně klidem v posteli a dostatkem tekutin. Pokud je třeba, řešíme také kašel, rýmu, ev. srážíme horečku. Pokud je tedy vaše dítě v celkově dobrém stavu – tedy pije, alespoň trochu jí, nemá potíže s dechem, léky na horečku zabírají, je právě toto situace, kdy je lepší dítě nechat doma, nechat ho to takzvaně pěkně vyležet, a netahat ho hned k lékaři. Často se stává, že rodiče přiletí s dítětem ihned na pohotovost či k praktikovi a požadují okamžitě CRP z prstu, aby zjistili, zda dítě nepotřebuje antibiotika. Pro vysvětlení toho, proč toto není zrovna ideální postup, si nyní povíme něco málo o CRP.

CRP, tedy C reaktivní protein, je bílkovina, která se tvoří v těle při nemoci, a jeho hodnota nám pomáhá odlišit, jestli se jedná o virózu či bakteriální infekci. Velkou výhodou je, že umíme CRP vyšetřit přímo v ordinaci praktického lékaře či na pohotovosti a výsledek známe během pár minut. K tomu nám stačí jen pár kapek krve, které získáme píchnutím do prstu na ruce. Nebudu tvrdit, že je to něco příjemného, ale některé děti, obzvláště ty nejmenší u toho ani nezapláčou. Toto vyšetření je tedy velice užitečné a pomáhá nám v rozhodnutí, zda je potřeba na nemoc nasadit antibiotika. Další velice důležitá věc, kterou byste měli vědět je, že tělo tento C reaktivní protein vytváří postupně, a jeho hodnota v případě bakteriální infekce vystoupá až za 24-48 hodin – a to je právě doba, kdy nám hodnota CRP poví nejvíce. Pokud tedy dítě přivedete k lékaři téměř hned po naměření první teploty, hodnota CRP nám ještě nic neřekne. Pokud tedy vaše dítě vypadá celkově dobře a horečku se vám daří srážet, je lepší ho doma nechat alespoň 2 dny vyležet než vyrazíte.

Další velice častá situace je, že dítě kromě teploty také bolí v krku. Větší děti si už na bolest v krku postěžují. Menší mohou více plakat, či méně jíst a pít. Pokud dítě v krku škrábe, svědčí to spíše pro virózu, zvláště když k tomu smrká či kašle. Pokud ale dítě bolí v krku při polykání, mohlo by se jednat například o streptokokovou angínu. Pokud je dítě menší a na bolest krku si ještě nepostěžuje, můžete se i vy jako rodič dítěti do krku podívat. Z toho důvodu doporučuji se někdy do krku vašeho drobečka podívat, i když je zcela zdravé, ať máte srovnání. V případě klasické angíny uvidíte na mandlích bílé tečky takzvané čepy a mandle budou zvětšené a červené. Čepy na mandlích nemusí vždy znamenat angínu, ale to už musí posoudit lékař. Streptokoková angína musí být vždy přeléčena antibiotiky. Nejedná se ale o stav, kdy musíte k lékaři vyrazit okamžitě v jakoukoliv denní i noční dobu. Pokud dorazíte k lékaři příliš brzy po začátku obtíží, může být i pro lékaře zpočátku obtížné s jistotou určit, zda se jedná o streptokokovou angínu či nikoliv. I zde se řídíte tím, jak dítě vypadá, jak velké má potíže a zda se daří teplotu srážet. Pokud vypadá dobře, je možné vyrazit k lékaři až za jeden či dva dny, kdy i lékařem prováděná vyšetření, jako CRP či výtěr z krku, budou mít větší výtěžnost. 

Další velice častá příčina teplot jsou střevní virózy. V těchto případech většinou vaše dítě zvrací a má průjem nebo jedno z toho. Zde je velmi důležité hlídat hlavně to, zda do sebe dostane dostatek tekutin. Pokud je stav provázen horečkou a k tomu ještě dítě zvrací či má průjem, může být tento úkol velmi náročný. To, že má vaše dítě dostatek tekutin poznáte například tak, že má vlhké rty a jazyk, alespoň několikrát denně se vymočí, není příliš spavé a v případě pláče se tvoří slzy. Příznaků je samozřejmě i více, ale tyhle se vám budou nejlépe hlídat. Právě to, jestli se vám daří zvládnout správné zavodnění dítěte, by mělo být při střevní viróze pro vás hlavním vodítkem, zda je třeba vyrazit k lékaři, či stav zvládnete doma. Na téma průjem již měla 31. díl podcastu Alžběta, a tam se také můžete dozvědět další podrobnosti.

Dále často horečka provází prořezávání zoubků. Pokud se dítěti prořezávají zoubky, je dítě plačtivé a mrzuté. Dáseň, kde se zub prořezává je oteklá a červená, někdy už je pohmatem či pohledem znát zoubek. Dítě také více sliní. Horečka při prořezávání zubů zřídka kdy překročí 38,5 °C; nejčastěji je teplota jen lehce zvýšená. Často je kromě teploty u dítěte přítomna i řidší stolice. V případě prořezávání zoubků je někdy dobré sáhnout i po paralenu či ibuprofenu nejen abychom teplotu snížili, ale i pomohli od bolesti. 

Příčina horeček, se kterou se setká mnoho dětí, je zánět středního ucha. Starší dítě už si na bolest postěžuje. U těch menších někdy můžete pozorovat, že si dítě více sahá na ouško nebo při dotyku reaguje bolestivě. V těchto případech by se mohlo jednat o zánět v uchu a dítě by měl prohlédnout lékař, nejlépe rovnou ORL. 

Velice častá příčina horečky u dětí jsou infekce močových cest. Hlavně v nižším věku může dojít k zánětu ledvin. Při tomto onemocnění je horečka často jediný příznak. Zde jsou pro léčbu potřeba antibiotika a léky na snížení horečky často příliš nezabírají. V případě, že tedy vyrážíte k lékaři s dítětem s horečkou, na kterém nic jiného nevidíte, a nevíte co mu je, určitě zkuste doma chytit moč a vzít ji sebou. 

Dále horečka často provází tzv. exantémová onemocnění tedy onemocnění provázená vyrážkou. Tato onemocnění si ještě v budoucnu v podcastech podrobně probereme. Mezi nejčastější patří spála, 5., 6. a 7. dětská nemoc. Na neštovice již měla 34. díl Alžběta. Některé vyrážky se na kůži jen na chvíli objeví a zase zmizí, a proto je dobré si je vyfotit, abyste v případě, že dorazíte k lékaři již bez vyrážky, mohli ukázat alespoň fotografii.

Nyní vám ale zdůrazním jeden nález na kůži, který je na rozdíl od předchozích nemocí výjimečný, ale nikdy by vám neměl při horečce uniknout. Jsou to projevy krvácení do kůže. V této situaci se na kůži vyskytují tmavě červené až fialové tečky až skvrny, které postupně splývají. Narozdíl od jiných pupínků je na pohmat necítíte – nejsou vystouplé, a po zatlačení, například bokem sklenice, nevyblednou. Objevit se mohou kdekoliv na těle. Takový nález, může znamenat meningokokové onemocnění nebo jinou závažnou bakteriální infekci, a v tomto případě okamžitě volejte rychlou záchrannou službu. V této situaci jde opravdu o minuty, takže nejezděte sami autem, ale volejte 155! Právě nález tohoto krvácení do kůže je hlavní důvod proč bychom při každé horečce měli dítěti opakovaně prohlížet kůži celého těla. Pro lepší představu vám ukážeme fotky krvácení do kůže na sociálních sítích nebo můžete najít obrázky na internetu.

Už nám začalo teplé počasí a s tím i riziko spálení a přehřátí dítěte na sluníčku. Pokud jste to se sluníčkem přehnali, může následovat stav zvaný úžeh. Většinou se obtíže dostaví v noci po oslunění. Úžeh může být provázen horečkou, kromě toho často dítě bolí hlava, pociťuje nevolnost či dokonce zvrací. Pokud došlo k přehřátí organismu z jiných důvodů než po pobytu na slunci, většinou v teplém nevětraném prostoru či sauně, jedná se o úpal, a příznaky jsou velmi podobné úžehu. Při těchto diagnózách je hlavní klid, dostatek tekutin a srážení horečky například zábaly a omýváním vodou, jak jsme si popsali v minulém podcastu. V případě větších problémů je někdy nutné vyhledat lékařskou pomoc. Vždy si tedy při horečkách promítněte uplynulý a předchozí den, zda nemohlo dojít i k pochybení stran přílišného pobytu na sluníčku, či přehřátí.

Teplota se může objevit i po očkování. Zde si, ale rodiče většinou na předchozí očkování vzpomenou a diagnóza je na světě ☺. U neživých vakcín jako je hexavakcina či očkování proti pneumokokům a meningokokům se horečka může objevit již pár hodin po vakcinaci nebo v následujících 2 dnech. V případě živé očkovací látky, jako je očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím se horečka objeví později, a to většinou mezi 7.-14. dnem od vakcinace.

Teď jsme si probrali, jaké jsou nejčastější příčiny horeček u dětí. Pokud tedy vaše dítě má horečku, vždy se zamyslete, co k té horečce ještě má za příznaky. Jestli zvrací? Má průjem? Kašle? A tak dále. Můžete zkusit kouknout do krku. A vždy nezapomeňte prohlédnout kůži celého těla.

A nyní se dostáváme k vašim dotazům:

Co mám dítěti podávat k pití během horečky?

Pokud se jedná o miminko, je samozřejmě nejdůležitější co nejčastěji mu nabízet kojení či umělé mléko. U větších dětí při horečce většinou chuť k jídlu není moc velká a tekutiny jsou často jediné, co do nich dostanete. Proto myslete na to, že kromě vody, byste měli do dítěte dostat v nápoji také nějakou energii a minerální látky. Nedávejte tedy pouze čistou vodu či samotný čaj. Podle věku a tolerance dítěte zvolte například vlažný čaj oslazený glukopurem či jiným slazením, ředěné ovocné šťávy, minerální vodu také trochu oslaďte atd. Při horečce nepodávejte nápoje teplé, ale vlažné či studené. Existují i speciální rehydratační roztoky, které můžete koupit v lékárně, ale ne všem dětem chutnají.

Jsou intervaly mezi paralenem a nurofenem stejné i u dítěte pod jeden rok?  A pokud prostřídávám paralen s nurofenem, jak dlouho takto můžu pokračovat?

Intervaly mezi léky jsou stejné pro všechny věkové kategorie tedy i pro děti děti pod jeden rok. Vždy musíte dodržet mezi dvěma paracethamoly nebo dvěma ibuprofeny alespoň 6 hodin. Pokud má dítě vysoké teploty, které se rychle vrací, můžete střídat paracetamol a ibuprofen po 3-4 hodinách. Prostřídávání nelze použít pouze u miminek do třech měsíců věku, protože můžete použít pouze léky s paracethamolem. Pokud dodržíte správné dávkování, které mimochodem najdete i na našem instagramu, nemusíte se obávat podávání léků i několik dnů po sobě.

Ve vašem podcastu o správném podávání léků, jsem se dozvěděla, že pokud podávám dítěti polovinu čípku, vždy půlit podélně. Ale jak je to, pokud mám podat čípky 2? Mám je podat za sebou? 

Ano, podejte je za sebou – nejdříve 1 čípek, pak chvilku počkejte a zaveďte druhý čípek.

Při posledních horečkách s naším dítětem jsem prostřídáváli paralen s nurofenem po 4 hodinách, ale léky nazabíraly. Nevěděli jsme, co máme dělat dál…

Léky na horečku můžete zkombinovat například se zábaly nebo omýváním vodu, jak jsme si popsali podrobně v minulém díle o horečkách. Tam jsme si také vysvětlovali, jak je důležité dodržet přesné dávkování léků a jak se při stanovení dávky vždy řídit váhou dítěte nikoliv věkem. Často léky nezabírají na horečku jen z toho důvodu, že byla dána příliš malá dávka a lék tak nemohl fungovat. Pokud jste ale dali dávku správnou a léky nezabírají, mohlo by se jednat o závažnější infekci, například s nutností podání antibiotik, a měli byste proto co nejdříve vyhledat lékaře.

U naší dcery jsem při minulé horečce pozorovala chladné končetiny, googlila jsem, a našla jsem, že to může znamenat, že teplota bude pravděpodobně stoupat, je to tak? Nebo je třeba se obávat?

Jak již jsme si říkali v minulém díle, při vzestupu teploty může mít dítě přechodně chladnější končetiny, a to ve fázi vzestupu horečky, kdy tělo stáhne přechodně cévy v kůži, aby teplo neunikalo. V této fázi je dítě celkově bledé a má pocit zimy. Pokud je již ale horečka na vrcholu, a dítě je celé rozpálené, ale přitom jsou končetiny ledové, mohlo by se jednat o známku závažnější infekce a měli byste co nejdříve vyhledat lékaře. 

Zajímalo by mě, jestli jde nějak poznat, že se u dítěte dostaví febrilní křeče. Je tam nějaký před stav?

Na febrilní křeče již měla 20. díl podcastu Dominika, takže je nyní nebudeme probírat do podrobností. Pokud se ale febrilní křeče objeví, tak je to vždy náhle a většinou při prvním vzestupu teploty. Nic, co by vás mohlo varovat, že febrilní křeče přichází, bohužel není. Pokud se u vašeho dítěte febrilní křeče vyskytnou, volejte vždy okamžitě rychlou záchrannou službu. 

Naposledy měl náš syn při horečce třesavku, ale já se bála, jestli takhle nevypadají i febrilní křeče. Jak je odliším? 

U třesavky neboli zimnice se dítě sice chvěje, ale je v této době schopné s vámi zcela komunikovat, má otevřené oči, případně je otevře, když na něj promluvíte. V případě febrilních křečí dítě nereaguje, je v bezvědomí, někdy jsou oči stočené v sloup. Samozřejmě i vlastní febrilními křeče a třesavka vypadají úplně jinak, ale to může být někdy pro nelékaře těžko rozlišitelné, a proto udávám jako hlavní rozdíl právě to, jestli je dítě při vědomí nebo ne a je schopné s vámi komunikovat a navázat kontakt. 

Mít doma dítě s horečkou je pro každého rodiče velký stres a někdy je opravdu těžké se rozhodnout, kdy vyrazit k lékaři. Povíme si nyní na závěr pár věcí, které vám mohou při tomto rozhodování pomoci.

Jedním z důležitých hledisek pro rozhodování je věk vašeho dítěte. Pokud se jedná o novorozence nebo miminko do 3 měsíců věku a naměříte u něj horečku, měli byste vždy co nejdříve vyhledat lékaře, aby zjistil příčinu teplot. Jedinou výjimkou je zvýšená teplota po očkování, v tom případě podáte léky proti teplotě, a pokud zabírají, zůstáváte v klidu s dítětem doma. Některé doporučení tuto věkovou hranici, kdy vždy vyrazit k lékaři navyšují dokonce až do 6. měsíce věku, ale to již je na vás. 

Kromě věku se dále rozhodujete podle toho, jak celkově dítě vypadá. Tedy jestli například dobře pije, trochu něco sní, čůrá, při poklesu teplot má chuť si hrát a dobře s vámi komunikuje. Vždy dobrou známkou je i to, pokud podané léky na horečku zabírají a teplota po nich alespoň částečně poklesne. 

V dotazech jste se také ptali, kdy se má s dítětem s horečkou vždy vyrazit k lékaři. Zatím jsme si zmínili situaci, pokud se jedná o miminko do 3 měsíců věku, pokud nezabírají léky na horečku, vyskytnou se febrilní křeče a vysvětlili jsme si jak je to s chladnými končetinami.  A nyní si povíme některé další situace.               

- Pokud je dítě malátné, apatické, špatně komunikuje, je hůře probuditelné, měli bychom vždy vyrazit k lékaři.

- Jak jsme si dnes již zmínili, vždy při horečce prohlédněte kůži celého těla, abyste se ujistili, že na těle nejsou červené až fialové prokrvácené tečky až skvrny. V takovém případě se může jednat o invazivní meningokové onemocnění a měli bychom vždy okamžitě volat rychlou záchrannou službu. 

- Dále vždy vyrazte k lékaři, pokud je u dítěte přítomna výrazná bolest hlavy, zvraceni, světloplachost anebo tzv. známky meningeálního dráždění jako je např. ztuhlost šije. Ztuhlost šíje zjistíme u dítěte tak, že není schopné dát bradu k hrudníku. Dalším testem je zkusit dát ležícímu dítěti natažené končetiny směrem ke stropu. Za normálních okolností, dá dítě bez problému nohy alespoň do 90°. Podezření na tyto tzv. meningeální známky musí samozřejmě vždy zkontrolovat lékař a eventuálně vyloučit zánět mozkových blan či jiné diagnózy. 

- Pokud se dostanete do situace, kdy je vaše dítě dušné a obtížně či rychle dýchá, nebo dokonce promodrává, je to opět důvod kdy okamžitě vyrazit. Dušnost u dítěte poznáte tak, že vtahuje při nádechu prostory mezi žebry, a také vpadává prostor mezi klíčními kostmi uprostřed krku. 

- Dále, pokud se nám při horečce nedaří do dítěte dostat dostatek tekutin. Dítě má oschlé rty, oschlý jazyk, je unavené, málo močí – pak je správné vyrazit lékaři. 

- Když u dítěte trvají vysoké horečky více než 3 dny a stav se nelepší, je namístě vyrazit k lékaři 

- Pokud se stane, že dítě při horečce neutišitelně a bolestivě pláče, opět je to důvod vyrazit hned k lékaři. Je třeba myslet i na náhlé příhody břišní, jako je například zánět slepého střeva, které mohou být také provázeny zvýšenou teplotou a vyžadují okamžité lékařské vyšetření, nejlépe na dětské chirurgii. 

A na závěr to nejdůležitější. Každá situace je jedinečná, stejně jako je jedinečné vaše dítě. Neexistuje jednoznačný návod na všechny situace, i když jsme se dnes o to trochu snažili.  A proto vždy pamatujte, že vy znáte své dítě nejlépe, a nikdy proto nepodceňujte svou intuici rodiče. Může být tisíc lékařských pouček, ale pokud vám vaše intuice říká, že s vaším dítětem není něco v pořádku, vždy máte právo k lékaři vyrazit.                                                                                                                            

A to bude pro dnešek vše. Doufám, že jste při dnešním poslechu získali užitečné informace, a že se vám podcast líbil. Moc vám děkuji za pozornost! A pokud máte ještě nějaké otázky, napište nám na náš FB nebo IG Pediatrie na vlastní kůži.