Pediatrie na vlastní kůži

Zajímá vás, jestli je nošení dětí v šátcích a nosítkách bezpečné? Jaký vliv to má na jejich vývoj a jaká jsou rizika, na které byste si měli dát pozor? Čeká...

Hezký dobrý den, ráda vás zase zdraví Jana. Už delší dobu se mě ptají kamarádky, ale i posluchači našeho podcastu, co si myslím o nošení dětí v nosítkách. Internet je totiž zaplavený otázkami, zdali to neničí dítěti páteř a kyčle, nebo jestli ho tím nerozmazlujeme a proč se nosí i dvouleté děti, copak nemají nožičky? Hodně lidí si myslí, že správně má být miminko v kočárku, a ne pořád přilepené na matce, vždyť z něj bude mamánek…. No, a tak bych mohla asi pokračovat dlouho. Zcela upřímně, nejsem na nošení žádná odbornice, tzv. nosnice, ale syna jsem nosila často a velmi ráda. Samozřejmě jsem měla starost, abych to dělala správně, takže jsem prošla jedním online kurzem, shlédla spousty videí na youtube, přečetla mraky článků, ale stejně se mi některé chyby nevyhnuly. A tak vám teď povím svojí cestu k nošení, zavítáme i do historie a hlavně si upřesníme, jaké typy nosítek a šátků existují, od jakého věku jsou vhodná a jak je to tedy se zdravým vývojem nošených miminek.

Historie

Pěkně popořadě začneme s historií. Už od samého počátku lidstva bylo potřeba vyřešit transport malých, nechodících dětí. Ať už to byl starověk, kdy lidé putovali dlouhé cesty za potravou, nebo středověk, kdy se usídlili a trávili celé dny obděláváním polí, vždycky bylo potřeba skloubit pohyb s miminkem. A tak už v těchto dobách si rodiče přivazovali děti nejčastěji na bok nebo na záda různými pruhy látky. Novinkou v přepravě dětí se v r. 1773 stal první kočárek, který pro šlechtického chlapce navrhl William Kent. Místo rukojeti měl opratě a pro zábavu ho tahala koza. O 67 let později, v r. 1840 rozpoutala kočárkovou éru britská královna Viktorie. A tak šlechta začala vozit děti v kočárcích, zatímco obyčejní lidé pokračovali s nošením. V první polovině 20. století se začal šířit přístup k výchově dětí ve stylu: dítě se má nakrmit, přebalit a ponechat v klidu, od narození neustupovat pláči ani prosbám. Tento přístup razila především německá lékařka Johanna Haarer ve své knize Německá matka a její první dítě, vydané v r. 1934. Taky jste tak rádi, že nežijete v této době? Nicméně v západních zemích kočárky na dlouhá desetiletí převálcovaly nošení dětí. Až v 70. letech čtyřnásobná maminka Erika Hofmann nehledí na aktuální módu, ale nosí své děti v šátku. Společnost je jejím přístupem nadšená a díky zvyšující se poptávce Erika zakládá firmu Didymos. Později přichází několikanásobný tatínek ze Švédska s nápadem na nosítka, která dnes známe pod značkou Babybjorn. K pořádnému rozmachu nošení dochází na přelomu tisíciletí, kdy se k nám dostávají knížky od amerických autorů o kontaktním rodičovství. O nošení se začíná více mluvit, vznikají nosící skupiny, kde si rodiče navzájem radí a pomáhají a pořádají se workshopy.

Nošení dětí na těle rodiče je zcela přirozené.

Ať už jde o chování v náručí, houpání nebo používání šátků či nosítek. Dítěti jsou naplňovány jeho základní potřeby jako je kontakt, teplo, v případě, že maminka kojí, tak i výživa. Miminko se cítí v bezpečí, slyší tlukot srdce rodiče, jeho vůni, vnímá pohyby při chůzi, na které bylo zvyklé v děloze. Významným benefitem může být i zmírnění kojeneckých kolik, kdy poloha v šátku a tlak na bříško zlepšují pohyblivost střev a odchod stolice a plynů. Oproti poloze vleže na zádech je menší riziko tzv. plagiocefalie, neboli oploštění hlavičky. Samozřejmě i pro nosícího rodiče to má výhody – navazuje úzký citový vztah s dítětem, vyplavují se hormony, které zmírňují úzkost a u maminek se podporuje laktace. Nehledě na to, že mít s dítětem obě ruce volné se taky vyplatí, že? Každopádně to neznamená, že by děti vožené pouze v kočárku nějak trpěly! To vůbec ne, každé dítě i rodič jsou jiní, mají jiné potřeby i možnosti. Zkrátka každému vyhovuje něco jiného a je to tak v pořádku.

Rizika

Mezi udávaná rizika nošení v šátku či nosítku patří dušení, nepřiměřený tlak na páteř nebo škodlivý vliv na nezralé kyčelní klouby. Naštěstí se těmto rizikům můžete vyhnout! Důležité je totiž umět správně šátek uvázat a nosítko nastavit. Taky existují základní pravidla, která vám pomůžou k bezpečnému nošení. Co je ale opravdu nebezpečné jsou úrazy při pádu rodiče nesoucího dítě. Americká studie probíhající 9 let v minulé dekádě ukázala, že děti v prvních 5 měsících života nejen, že utrpí více zranění související s nošením, ale jsou i kvůli nim častěji hospitalizována. Bohužel se až v 84% jednalo o zranění hlavy. A na co si dát tedy pozor? Opravdu nepřípustné je nošení dětí při sportu, už jsme takhle viděly rodiče s dítětem v nosítku při sjezdovém lyžování i běžkování, na bruslích či na kole. Taky rozhodně nikdy nepoužívejte nosítko v autě místo autosedačky, nespěte s navázaným dítětem a lépe je se vyhnout i vaření a žehlení, protože může dojít k opaření dítěte. Taky pozor na schodech, výhled přes nosítko je omezený. A abychom miminku umožnili správný psychomotorický vývoj, je nezbytné, aby trávilo dostatek času i na podložce, volně hýbalo všema končetinama a trénovalo polohu na bříšku a zvedání hlavičky. Česká pediatrická společnost doporučuje nošení dětí v řádu několika hodin denně, aby nebyla omezována jejich spontánní hybnost.  

Šátek nebo nosítko? 

Spousta rodičů tápe, jestli si pořídit šátek nebo nosítko, přeci jenom investice je to celkem velká. Existují skupiny, které nedají dopustit na šátek, mají doma ve skříni komínky šátků různých barev a příměsí a nosí v nich děti téměř až do školního věku. Na druhou stranu jsou i rodiče, kteří se bojí 5metrového pruhu látky a jejího vázání, a tak si raději pořídí nosítko, které rychle zapnou a jdou. Já nepatřím ani do jedné skupiny, Koláčka jsem nosila v šátku i nosítku, ale o tom až později.

Jestli koukáte po šátcích, tak si teď řekneme, jaké druhy existují, jakou vybrat velikost a proč je ten pruh látky tak drahý.

Šátek na nošení dětí je specifický svou strukturou, má určitou gramáž a jeho základní vlastností je, že příčně pruží, což umožňuje správné obepnutí a přizpůsobení tělu dítěte. Pro novorozence jsou doporučovány elastické šátky, které jsou vyrobeny z vysokogramážního žerzeje. Ten je extra příjemný na dotyk a báječně pruží, takže se přizpůsobí miminku. Navíc pokud jste začátečníci, tak tento šátek vám odpustí drobné chyby při vázání, je kratší a cenově dostupnější. Používat lze pouze prvních pár měsíců, přibližně do 10 kg dítěte, pak už se prověšuje a ani pro rodiče to není tak pohodlné. Pokračovat pak můžete s pevným šátkem nebo ergonomickým nosítkem. Třeba Domča teď na svém druhém miminku vyzkoušela právě elastický šátek, který ji ale nevyhovoval, protože sjížděl dolů a nedařilo se jí nastavit nožky do správné polohy.

Co se týká materiálu, tak základem je 100% bavlna. Je odolná, příjemná, prodyšná, a hlavně nenáročná na údržbu, stačí vyprat na 40 st. v pračce s ostatním prádlem. Nemá tendenci se vytahovat ani prověšovat, a tak vám vydrží celé nosící období. Dokonce takový šátek můžete použít jako přebalovací podložku nebo deku na piknik.

Pokud už jste nosící fajnšmekři, tak se poohlédněte po šátcích s příměsí hedvábí, ty jsou krásně hebké, splývavé a lesklé. Merino vlna je zase funkční, přírodní materiál, který aktivně reaguje na teplotu a odvádí vlhkost, takže i v létě zůstane šátek suchý. Dále si můžete vybírat mezi lnem, konopím, bambusem a mnoha dalšími, to už nechám na vás.

Důležitým parametrem při výběru šátku je jeho velikost. Zamyslete se, jestli bude nosit jenom jedna osoba nebo oba rodiče. Rozhodující je konfekční velikost přes prsa plus na který úvaz šátek hledáte. Ty nejzákladnější úvazy potřebují zpravidla nejvíce látky, dítě je totiž jištěno několika vrstvami a jeho váha je dobře rozložena na obě ramena rodiče. Na eshopech vždy najdete tabulku velikostí, která vám pomůže.

Možná jste někdy zaznamenali pojem ring sling. Jedná se o šátek, který má všitý 2 kruhové kroužky, které slouží k jednoduššímu navázání. Hodí se např. v situacích, kdy zvoní pošťák nebo potřebujete na chvilku vyběhnout z auta a mít po ruce rychlou pomůcku. Šátek je oproti klasickým mnohem kratší, většinou kolem 2 m a můžete ho mít předvázaný, pak jenom rychle vsunout dítě, dotáhnout a můžete běžet. 

A přejdeme k nosítkům. Těch také existuje celá řada. Podle velikosti se dělí na novorozenecké, pak od 3 měsíců a ty největší pro batolata. Většina značek nabízí rostoucí nosítka, kde můžete nastavit výšku zádové opěrky a šířku látky mezi nožičkami. Dále můžete vybírat podle typu zapínání mezi klasickými přezkovými, pak jsou nosítka vázací, která nemají ani jednu přezku a zavazujete bederní pás i ramenní popruhy, těm se říká Mei Tai a jsou původem z Asie. Hybridem mezi těmito dvěma typy jsou nosítka tzv. half-buckle, kdy bederní pás je na přezku a ramenní popruhy zavazujete. Výhodou je, že se lépe přizpůsobí dítěti i postavě rodiče, např. pokud je jeden z rodičů výrazně drobnější postavy, tak při střídání si pouze dotáhne popruhy. Na druhou stranu, navázání už trvá delší dobu než u přezkového. Nosítka se také liší materiálem. Buď jsou látková ušitá z pevné bavlny, nebo šátková, vyrobená ze šátkoviny, a ta jsou měkká, jemná a pohodlnější. Ale taky bývají dražší.

Ještě před pár lety nebylo možné sehnat opravdu vhodné nosítko pro novorozence, a proto se do dnešní doby traduje, že novorozenec by měl být nošený jenom v šátku a nosítko pořídit v momentě, kdy už je dítě více zpevněné a udrží hlavičku. To už ale neplatí, na trhu jsou kvalitní nosítka určená přímo pro novorozence. Chytákem bývá rostoucí nosítko, ke kterému je možné dokoupit novorozeneckou vložku. Tato vložka, ale neumožňuje ergonomické, neboli pro vývoj správné nošení! Jednak může být obtížné do ní dítě správně napolohovat, ale hlavně nožičky od kolen dolů jsou uvnitř nosítka, a tak není možný volný pohyb v kolenních kloubech, což vede k neustálému napětí určitých svalů a k narušení správného vývoje kyčlí. Dalším zádrhelem je skutečnost, že ne každé novorozenecké nosítko opravdu vyhovuje. Drobnější děti by se do nich někdy vešli i dvakrát. Abych vám to ulehčila, zmíním zde stránku vhadru.cz, která funguje jako eshop, ale na blogu zde najdete i spoustu recenzí na nosící potřeby, včetně celého seriálu o nošení novorozenců v nosítkách.

Zásady správného nošení

Teď se konečně dostaneme k zásadám správného nošení a proč je tak důležité, aby nosítko mělo označení ergonomické. Bohužel na trhu existují nosítka, která nejsou dobře ušitá, nejdou správně nastavit, ani kdybyste se rozkrájeli a trefně jim zkušení nosiči říkají visítka. Určitě si vzpomenete na můj díl o dětských kyčlích, kde jsem je právě zmiňovala. Díky těmto visítkům pak můžete slyšet názory ortopedů, že nošení dětí není vhodné pro zdravý vývoj kyčlí. Naopak, správně uvázaný šátek a ergonomické nosítko dokonce dětští ortopedi doporučují při lehčích stupních dysplazie jako alternativu k Frejkově peřince!

A jak tam to dítě tedy správně nasoukat? Důležité je si uvědomit, že malý novorozenec a kojenec má páteř ohnutou do tvaru písmene C – však si ho představte, jak byl v tom břiše skrčený! Tudíž ani při nošení v šátku nebo nosítku ho nemůžeme narovnat do roviny, do té si samo přejde, až bude starší a páteř se uvolní. Z toho vyplývá, že je nutné miminko správně podsadit. Na internetu zkoukněte videa, abyste viděli jak to má vypadat. Pro mě byla skvělá vychytávka, když jsem se po navázání šátku předklonila, šáhla dovnitř, Koláčka poupravila, aby nebyl nakřivo, pak jsem se narovnala a rukama stále uvnitř šátku jsem ho chytila za zadeček a správně podsadila – úplně jednoduše řečeno, jde o to, nasměrovat jeho řitní otvor na svoje břicho, ne směrem dolů. A co s těmi nožičkami? Základem je správná šířka látky pod zadečkem, která jde přesně od jedné podkolenní jamky k druhé. Kdyby byla širší, dítě nebude moct hýbat nožkama. V případě, že je užší a končí v půlce stehen, tak to nebude miminku vůbec příjemné a bude ho to tlačit. Když se na sebe podíváte zepředu do zrcadla, musíte vidět, že miminko má nohy se zadečkem do tvaru velkého písmene M. Tomu se říká abdukčně-flekční poloha, kdy jsou dolní končetiny mírně roztažené od sebe a ohnuté v kyčlích a kolenou. Zároveň je zadeček níž než kolena. Tím docílíte, že stehenní kost zapadá do kyčelní jamky ve správném úhlu pro příznivé dozrávání. Nožky nejsou uškrceny v podkolenních jamkách, takže se nemusíte bát, že by se nedokrvovaly chodidla. Při správném napolohování vypadá miminko jako žabák. Těžkou hlavičku má položenou na vašem hrudníku, ruce také, nebo si je pak samo spustí dolů. Váha hlavičky při zakulacených zádech jde vertikálně dolů a nevyvíjí tlak na páteř. Miminko byste měli mít v takové výšce, abyste mu mohli dát pohodlně pusu na hlavu. Malá miminka se tak logicky vážou výš, tedy pod vašimi prsy, větší děti níž, obvykle v místě vašeho pasu. Vždy zkontrolujte, že vidíte dítěti na obličej a že nemá hlavu v předklonu, tzn. že by se bradičkou dotýkalo svého hrudníku, to by se mu potom obtížně dýchalo.

Šátky a ergonomická nosítka umožňují toto správné nastavení, které je pro dítě bezpečné a pro rodiče pohodlné. Velkým nešvarem jsou zmiňovaná visítka, kde dítě nemá nohy do tvaru M a jenom volně visí za rozkrok, případně mu ani není vidět hlava. Takovou americkou specialitou je nošení dětí čelem ven. Bohužel občas vidím na ulici hlavně tatínky, kteří takto své děti taky nosí. Já sice chápu, že pro dítě je to obrovská změna, když najednou vidí takového prostoru a dění kolem sebe, ale pro jeho vývoj to vůbec dobré není. Jednak nemůže mít mírně zakulacená záda, ale spíš je dle velikosti tatínkova břicha mají prohnutá dopředu. Nohy rozhodně nejsou v žabí pozici, ale dítě visí za rozkrok, což pro něj není ani bezpečné natož pohodlné, obzvláště chlapečkům. Taky se miminko brzy přestimuluje, nemá se kam schovat a nemůže pohodlně usnout. Pokud ho máte v ergonomickém nosítku čelem k sobě, tak se může do sytosti dívat po okolí a když už je unavené, tak si k vám schová hlavičku a může spát. 

Moje zkušenost

Nejde vám z toho hlava kolem? Pokusím se to teď odlehčit a povím vám, jak jsme to měli s nošením my. Když jsem byla těhotná, tak jsem o tom moc nepřemýšlela, na ulici jsem sice potkávala nosící rodiče, vypadalo to hezky, ale já už se děsně těšila na vození kočárku. Koláček je a vždycky byl takové hodné a spokojené dítě, nevyžadoval nic extra a v kočárku neprotestoval. Když mu byl asi měsíc a já doma nestíhala nic moc udělat, začala jsem si o nošení dětí hledat víc informací. Dospěla jsem k názoru, že pro začátek pořídíme obyčejný pevný, bavlněný šátek. Manžel sice nechápal, proč to stojí tolik peněz a navrhoval, ať zajdeme do galanterie a necháme si ustřihnout pruh látky, že to vyjde určitě levněji… No, šátek jsem zkrátka objednala opravdu nosící a začala jsem se to podle videí na youtube učit vázat. Základním úvazem je kříž s kapsou uvnitř, hezká videa má např. Vanda Schreierová. Takže jsem stála před zrcadlem a zkoušela uvázat plyšového medvěda. Je pravda, že mi celkem trvalo, než jsem pochopila, kterou část utahuju vnějším okrajem šátku a kterou tím vnitřním. Naštěstí výrobci našívají doprostřed šátku malou cedulku, podle které se můžete rychle orientovat, že opravdu držíte střed šátku. Při prvních procházkách jsem si taky vyslechla poznámku úplně cizí paní, která komentovala, jak tam je to dítě skrčené a že určitě nemůže dýchat… Nicméně je pravda, že mi v začátcích dělalo potíž správně šátek dotáhnout, tudíž se po čase pod Koláčkovo váhou povolil a venku jsem ho pak převazovala. Když mu byli asi 3 měsíce, zamilovala jsem se na IG do nosítka Tula Free to grow, které bylo krásně modré s růžovými květy. Ačkoliv jsem o nosítkách nic moc nevěděla a ani si nikdy žádné nezkoušela, tohle bylo prostě tak nádherný, že jsem ho musela mít! A tak jsme s manželem nastavovali všemožně přezky a stejně nám Koláček nešel správně podsadit, pořád měl narovnaná záda a to mě štvalo. Pak stačila půlhodinová procházka, aby mě začalo šíleně řezat mezi lopatkama a já přemýšlela, jak ostatní dokážou nosit děti půlku dne, když já sotva dojdu domů z nákupu. Naštěstí měl tento problém jednoduché řešení. Stačilo si víc utáhnout přezku mezi lopatkama, čímž se ramenní popruhy přiblíží směrem k sobě, člověk se může narovnat a nošení nebolí. Nicméně nevýhoda tohoto nosítka byla jednak tuhost látky, ze které je vyrobeno a za druhé pro vysoké lidi, jako my jsou polstrované ramenní popruhy moc krátké, takže v podpaží už jsme měli pouze tvrdé pásky, které nás pěkně řezaly. Po výletě na Sněžku, když bylo Koláčkovi 5 měsíců a část cesty se vezl v kočárku a větší část cesty ho manžel nesl v nosítku, jsem se pustila do pečlivého pátrání po nějakém jiném. Jaké bylo mé zjištění, když jsem se na FB přidala do skupiny Nosíme děti a pročetla spoustu diskuzí a recenzí. Tímto jsem objevila značky, které laikovi moc neřeknou, ale zkušení nosící rodiče na ně nedají dopustit. Konečně jsem objevila nosítka ušité ze šátkoviny a moje volba padla na nosítko  od slovenské značky BeLenka. Nádherné, měkké, příjemné nosítko, kde byl Koláček jako na obláčku a já si nošení začala opravdově užívat! Tím nechci říct, že je Tula špatné nosítko, jenom nám prostě vyhovuje více jiné. Váhu dítěte by měl nést především váš trup, nikoliv ramena, tzn. bederní pás nosítka musíte mít utáhnutý úplně na maximum. Třeba Tula má tvrdý bederní pás, který vyhovoval manželovi, ale mě řezal do břicha, kdežto BeLenka má bederák měkký a to se zase líbí mně. 

Závěrem bych chtěla říct, že nošení Koláčka jsme si s manželem užívali. Usnadnilo nám procházky v přírodě, ale i návštěvy u praktické lékařky či překonání nepohodlí po očkování. Každopádně je hrozně důležité se dobře naučit šátek vázat nebo nosítko nastavit, tak aby bylo dítě v bezpečné poloze. Střídat dobu v šátku s časem na podložce, aby se mohlo dítě psychomotoricky vyvíjet ve všech směrech. Co se týká správného výběru šátku či nosítka, tak vám může pomoct buď půjčovna Zkusnositko.cz, která má kamennou prodejnu v Praze na Žižkově, nebo si můžete najít nosící skupinu ve vašem okolí, kde vám určitě rádi poradí, nebo nechají vyzkoušet šátek či nosítko. Dokonce si můžete domů pozvat certifikovanou lektorku na nošení dětí, která také disponuje pár druhy šátků či nosítek a naučí vás je používat přímo u vás doma. A jaká byla vaše cesta k nošení dětí? Napište nám na náš FB či IG, budeme se těšit!