Pediatrie na vlastní kůži

Dnes Alžběta bude zodpovídat otázky ohledně stravy batolat. Dozvíte se například, co je to NutriCHEQ, kdy začít s kravským mlékem, jak často nabízet maso či co by nemělo chybět ve...

Krásný den, od mikrofonu vás zdraví Alžběta. Dnes tu nejsem sama, ale mám tu vedle sebe 2měsíční dceru Bibi, která možná také bude chtít něco během podcastu říkat, tak doufám, že jakožto rodiče budete mít pochopení. Karel, můj 2letý syn spí venku v kočárku, takže jdeme rovnou na to, než se to tady zase změní v apokalypsu. Tématem dnešního podcastu je strava batolat, tedy dětí mezí 1.-3. rokem. Na instagramu jsme se vás ptali, co vás o jídelníčku batolat zajímá a přišla spousta otázek, za které děkujeme. 

Alipos: Kdy může dítě jíst normální stravu? Samozřejmě bez zbytečné soli a cukru? :)

Od 1 roku věku už je strava dítěte hodně podobná té dospělácké, ale myslím, že kamenem úrazu je hlavně definice normální stravy. Moje normální strava může být (a pravděpodobně i podle obsahu naší společné popelnice je) velmi rozdílná od normální stravy mého souseda. Ale ano, zhruba od roka už Karel jí víceméně to stejné, co my. Rozhodně nevařím zvlášť jídlo pro něj a pro nás. I když mu jsou už 2 roky, tak stále jídlo nesolím, s tím, že my si ho pak dosolíme na talíři. Jsou ale potraviny, nápoje či přísady, které do batolecího jídelníčku z různých důvodů nepatří nebo je dobré to s nimi nepřehánět. Můžeme si je rozdělit do 2 skupin. První skupinu představují potraviny, které mohou u dětí způsobit rychlé zdravotní obtíže. Například pro riziko vdechnutí nepatří do jídelníčku batolat celé oříšky, popcorn, syrový hrášek, bonbony a další drobné a tvrdé potraviny. Samozřejmě nezapomeňte z ovoce vyndat pecky, například z třešní a višní. Stejně tak snad nikoho nenapadne malému dítěti naservírovat rybu s kostmi. Dále bych nedoporučovala dávat batolatům větší množství hub, a to zejména těch lesních, volně nasbíraných. Když pominu riziko otravy, tak houby mohou být pro děti hůře stravitelné a také mohou obsahovat některé škodlivé látky. Pokud chcete dítěti houby přeci jen dát, tak je dejte třeba v bramboračce. Ale jako hlavní chod, například smaženici, je vynechte. Také vám malé dítě zřejmě nepoděkuje za ostrá jídla, takže s pálivým kořením velmi opatrně. Do batolecího jídelníčku samozřejmě nepatří alkohol ani nápoje s kofeinem. Pro riziko infekce bych Karlovi nedala syrové maso ani syrové vajíčko. Holt na tatarák si Karel počká až do dospělosti. Druhou skupinou, tou více problematickou jsou nezdravá jídla a pití. Ukazuje se, že ve stravě opravdu platí, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. V batolecím období se tvoří celoživotní stravovací návyky, které pak velmi ovlivňují rozvoj civilizačních chorob. Takže v jídelníčku malých dětí (a co si budeme povídat – i dospělých) by mělo být minimum sladkostí, polotovarů, fasfoodových jídel či slazených nápojů a džusů. A strava bez zbytečné soli a cukru je takové hezké označení. Takže odignorujte moudra z okolí, jakože dítěti nic nedopřejete, když mu nekoupíte ke svačině Jupíka a dvě koblihy. Místo toho mu nabídněte zeleninu a vodu na pití. Za menší riziko cukrovky 2. typu, obezity či vysokého krevního tlaku to podle mě stojí. Teď tedy nechci, aby to znělo, že Karel nikdy nedostal nějakou sladkost, protože to není pravda. O sladkostech by to bylo na dlouhé povídání, ale někdy i Karel má něco nezdravého, to si nemyslete. Ale snažíme se to moc nepodporovat. 

Petruska: Co když batole jídlo odmítá?

Ano, to je poměrně častá stížnosti rodičů a je to téma skoro na celý podcast. Jelikož neznám celý příběh, tak z jedné otázky těžko radit, nicméně bych alespoň doporučila se kouknout na materiály NutriCheq. Pravděpodobně jste o nutrichequ neslyšeli, tak si zkuste do vyhledavače NUTRICHEQ a hned ho najdete. V první řadě je Nutricheq sice dotazník, která možná používá vás pediatr. Na základě několika otázek může zjisit, jestli nehrozí dítěti nějaký výživový problém. A pokud ano, tak by rodič měl dostat materiál v podobě krátké brožurky o tom, jak výživu upravit, aby bylo vše v pořádku. Zatím se dotazník Nutricheq plošně do ordinací nedostal. Nicméně na webu jsou brožurky zveřejněné a najdete tam mnoho praktických rad ohledně jídelníčku dětí. Například jsou tam materiály, které se jmenují Moje batole odmítá zeleninu a ovoce, Moje batole odmítá maso a ryby, Moje batole jí příliš mnoho či Jak stravovat batole v rodině vegetariánů. A najdete tam i doporučení, když vaše batole jí příliš málo. 

Když nic z rad nezabere a dítě stále jídlo odmítá, zkontaktujte pediatra. Ten by měl s vámi jídelníček probrat, ale hlavně zjistit, jestli dítko prospívá či jestli není nechuť k jídlu projevem nějakého jiného onemocnění.

Michaelamarkova: Příkrmy odmítá, ale o naše jídlo má zájem.

Tak to je o trochu lepší situace, než když dítě odmítá vše a jídlo ho vůbec nezajímá. Zkrátka to vyřešíte tak, že mu budete dávat stejné jídlo, které připravíte tak, aby bylo pro dítě vhodné. Musím říct, že za ten zhruba rok, co jíme s Karlem stejná jídla už jsem si zvykla na nesolenou stravu a vůbec se mi po ní vlastně nestýská. A holt v restauraci si dám místo pizzy rizoto.

Hstepano: Je možné, že po 1 roce začnou děti hůře jíst a spíš sacharidy? Dřív byl velký jedlík, teď nic.

Ano, to je také naprosto běžné. Zmiňují to i autoři naší velké pediatrické učebnice, kde se právě zmiňuje, že v batolecím období je růst pomalejší, snižuje se také chuť k jídlu, což často vyvolává starost u rodičů. ,,Dobrý jedlík v kojeneckém věku se může stát špatným jedlíkem v batolecím věku." Můžu to potvrdit i u Karla, který byl vyhlášený svými gastro výkony, a teď se často v rodině někdo diví, že sní jen půlku talíře nebo dokonce někdy nechce jíst.

Iva-zvorková: Je normální mít fáze já sama s fází lžíce se ani nedotknu, fázi jím jen rukou, s fází krmte..

Tak to gratuluju, že to máte jako fáze – u nás se to často měnilo a někdy i mění v průběhu jednoho jídla. A ještě tomu předcházela při naservírování jídla nejdříve fáze – takhle jsem si to nepředstavoval, chci to nakrájet nebo chci mít maso vedle brambor a né vedle mrkve. Po nakrájení si to zase rozmyslel, že to vlastně chtěl vcelku. Pak chtěl lžičku, né, tak vidličku, né, máma musí krmit. No asi to většina také někdy zažila. Pozitivní je, že se to s lepšími komunikačními schopnostmi dítěte začne lepšit a nebudete se časem bát jít s potomkem třeba do restaurace. Ale do té doby, je to zkouška trpělivosti, co vám budu povídat.

Krystynaa: Kdy skončí období jídlo házím na zem? 14M.

To je velmi rozdílné. Každého holt ta gravitace fascinuje různě dlouho. Karel to někdy zkouší i teď ve 2 letech. Většinou ale zabere, když mu vysvětlím, že s jídlem se nehází, že to se může jenom s balónkama. A že si pak půjdeme házet s balónem, ale s jídlem ne.

Miriam Kolinska: Co je lepší BLW nebo klasika krmení? Výhody x nevýhody.

BLW neboli baby led weaning můžeme volně přeložit jako dítětem vedené odstavení. Někdo si pod tím představí jídlo do ruky, ale to není tak úplně pravda – jde spíš o celkový přístup k dítěti, kdy je strava vedena dítětem a ne rodičem. Vy jakožto rodiče mu dáte k jídlu vybrat z více potravin, naservírovaných v bezpečné formě, ale samotnou konzumaci už necháte na něm. O BLW slibuji samostatný podcast, ale zatím jsem nedočetla knihu Vím, co mi chutná, což je taková v uvozovkách bible o BLW. Co se týče výhod a nevýhod, tak jak už to bývá, na všem se něco najde.

Jako praktickou výhodu metody BLW vidím to, že nemusíte připravovat rozdílná jídla pro sebe a pro dítě, ale můžeme jíst to stejné, a to i v kojeneckém věku. Dále je jídlo v ruce pro dítě velká zábava a pěkně si pocvičí jemnou motoriku, což je určitě pozitivum. Výhoda je také to, že jíte jídlo společně, takže se sami zvládnete najíst a mít teplý oběd. Jako hlavní negativum vidím při BLW polohu při krmení. BLW totiž "vznikla" v Británii, kde se běžně děti předčasně posazují, což prosím nedělejte. Nicméně v Británii se to děje a proto narazíte na děti, co v 6M sedí. Do samostatného sedu se ale jinak dítě dostává mnohem později, třeba v 10 - 12M. Což už je na zahájení příkrmů pozdě. Viděla jsem na IG, že někdo praktikuje BLW v lehátku či v poloze na bříšku. Ani jedno ale není vhodné stran bezpečnosti a akorát se zvyšuje riziko dušení. Jako vhodná se zdá poloha klokánka, kdy ale dítě držíte v ruce, takže za mě tedy pak odpadají některé výhody této metody, jako že se také najíte. Dalším aspektem, proč nemůžu jakožto pediatr říct rodičům v ordinaci, ať zapomenou na lžičku je bezpečnost. BLW lze dělat bezpečně, ale vyžaduje to pro začátečníky poměrně významnou edukaci. To, že dítě necháte jíst všechno rozhodně neznamená, že mu dáte v 6M na talíř celé hrozno nebo měsíček mandarinky a necháte ho, ať se s tím popere. Jak dělat metodu BLW bezpečně se můžete podívat na IG účet BLW krok za krokem či na stránky Solid starts, které jsou v angličtině. Co mi na konceptu BLW vadí je vyhazování jídla. I v knížce Vím, co jím se píše, že je normální, že dítě nic nesní a s jídlem si jen pohraje, rozmačká ho v ruce, a pak nahází na zem. Nemáme doma psa ani kočku, co by si zbytky na zemi užili, takže představa, jak každý den vyhazuju do koše nezužitkovanou bio zeleninu a bio maso mě drásá. Krmení lžičkou mi přijde jednodušší, zvládne to každý a nemusí si o tom nic moc načítat. Je to metoda nenáročná při cestování a také přijatelnější někde v restauraci či na návštěvě, co si budeme povídat. A protože jsou děti zvídavé, tak velmi brzy je lžička také začne zajímat a začnou si trénovat jemnou motoriku se lžičkou. Nevýhodou je to, že našpiníte více nádobí a někdy to rodiče s mixováním přeženou a prošvihnou období, kdy se má dítě začít učit jíst kousky.

Osobně si myslím, že je vhodné kombinovat jak jídlo do tlapky tak krmení lžičkou. Za mě i krmení lžičkou může být baby led, tedy vedené dítětem a neznamená to, že když krmíme lžičkou, tak dítě krmíme jako husu na foie gras. O tom, jestli i metodou BLW je dítě schopno přijmout veškeré živiny, si budu muset projít nové studie. O těch pár co vím, tak to pro děti BLW dopadlo dobře, ale nejsem si jistá, jestli to není tím, že zatím BLW praktikují rodiče, co se o stravu hodně zajímají a řeší to. Asi málokdo z nich by nabídl dítěti párek, hranolky či čoko tyčinku.

Mléčné výrobky

Přišlo nám hodně otázek ohledně mléčných výrobků. Často se opakovaly dotazy na to, kdy začít dávat kravské mléko a jak je to s umělým mlékem u batolat.

Nejlepší je samozřejmě mléko mateřské. Podle WHO je ideální plně kojit do 6Mm, kdy se mají začít zavádět příkrmy, a pak pokračovat v kojení do 2 let, ale klidně i déle. Pokud tedy dostatečně kojíte, nemusíte se obávat, že by dítě stran mléčných výrobků strádalo. Ale co když nekojím? Pokud nekojíte a máte dítě pod 1 rok, tak mu dávejte k pití umělé mléko. Kravské mléko je pro děti do 1 roku nevhodné, protože obsahuje hodně bílkovin a minerálních látek, které mohou být velkou zátěží pro nezralé ledviny.

Pokud už nekojím, do kdy dávat UM?

Pokud je dítěti více jak rok, prospívá, jí pestrou stravu v dostatečném množství, tak umělé mléko dávat nemusíte. Výhodou umělého mléka je že je obohacené o některé živiny například vitamin D a železo, které mohou dítěti při špatném stravování chybět.

Například Karel měl v 1 roce 12 kg a jedl pěkně, takže jsem mu po ukončení kojení ve 13 měsících umělé mléko nedávala a začal rovnou pít plnotučné kravské mléko.

Janča dávala Koláčkovi UM mléko až do dvou let, posledního půl roku byla zima a mít sebou na odpolední procházce láhev teplého mléka byla výhoda, dítě se nasytilo i zahřálo zároveň. A hlavně chvilku v klidu sedělo v kočáru a nevyskakovalo pořád ven, co si budeme povídat :-D Domča dávala UM dceři po odstavení, tedy od 11 měsíců, na noc. Zpočátku by tolik kravského nevypila a pak to byla dobrá spánková asociace. Pak už to ale kvůli působení mléka na zuby ukončila. 

Jak moc řešit mléčné výrobky? Dávat každý den jogurt? Sýr? Mléko?

Mléko a mléčné výrobky, jako sýry, jogurty, tvaroh, zakysané mléčné nápoje by v jídelníčku batolat chybět neměly, a to zejména kvůli příjmu vápníku, bílkovin a dalších potřebných látek. Ideálně by dítě mělo mít denně 3 porce mléčných výrobků. 1 porce je zhruba 100-120 ml mléka, takže pokud Vám denně vypije kolem 350mml mléka denně, máte splněno. Nebo je 1 porce 125 g bílého jogurtu, 1 plátek sýra nebo 3 lžíce strouhaného sýra. Pro batolata nejsou vhodné nízkotučné produkty a jogurt je lepší koupit bílý a dochutit ho čerstvým ovocem než kupovat jogurt ochucený a oslazený.

Nikytka: Kdy se může zavést tvaroh, zakysaná smetana?

Tvaroh i zakysanou smetanu můžete do jídelníčku zařadit po 1. roce života. A tvaroh je pro batole opět lepší plnotučný než nízkotučný.

Kikiach: Jaké sýry můžu dát od 1 roku a jak je to se solí a kořením.

Ano, to je dobrá otázka, protože není sýr jako sýr. Některé sýry v sobě schovávají velké množství soli, ale existují i sýry se sníženým obsahem soli dělané právě pro děti. Dále se vyhněte taveným sýrům, plísňovým sýrům či sýrům balkánského typu a nivy. U nás je většinou doma v lednici neochucená lučina či žervé, z plátkového máme goudu či eidam. A také mozzarelu, kterou má Karel moc rád.

Co se týče koření, tak pokud nemluvíme o kořenících směsích, které tvoří z větší části sůl, tak s tím problém nemám. Jen si dávejte pozor na koření pálivé, které některé děti opravdu neocení.

Subrttomi: Ráda bych 14M syna pomalu odstavovala, ale UM (zkoušeno více druhů) odmítá. Vždy si jenom cucne, a pak se dožaduje prsu. Stačí substituce jogurty?

Pokud chcete syna odstavit a jinak jí dobře, obejdete se i bez umělého mléka. A ano, dá se nahradit mléko dalšími mléčnými výrobky, jako jsou jogurty, sýry, zakysané mléčné výrobky a další. 

Sik monika: Jak na vyvážený jídelníček?

Přišlo hodně otázek, kolik a čeho má dítě sníst a jak připravit jídelníček správně.

Ano, existuje řada přesných doporučení, kolik má batole přijmout kalorií či bílkovin, kolik má mít vlákniny nebo kolik je maximum denního příjmu soli. A já bych asi byla schopná vám to tady odvykládat, ale jedním z cílů našeho podcastu bylo předávat praktické informace, použitelné v životě. A vážně má někdo na rodičovské čas a chuť dělat rozbor jídelníčku a u toho ještě dítě učit na nočník nebo rozeznávat barvy? Takže pokud vaše dítě nemá nějaký zdravotní handicap, tak si nemyslím, že je nutné vědět, kolik dneska přijalo bílkovin. A co si budeme povídat, i když připravíte nutričně super skvělý jídelníček, tak vám něco z toho pravděpodobně batole smete ze stolu. A to někdy doslova. Ale nechci to úplně zlehčovat, určitě je dobré se nad stravou zamýšlet, a to nejen u dítěte.

Ideální je mít denně 5 jídel, tedy snídani, oběd, večeři a dvě svačiny mezi jídly. Potraviny si můžeme rozdělit do 5 skupin, kdy první představuje ovoce a zelenina. Ty nabízejte ke každému jídlu, tedy až 5 porcí denně. Vybírejte zeleninu a ovoce rozmanitou, zkoušejte různé úpravy a nic si nedělejte z toho, že to vaše dítě odmítne jíst. Často vidíme, že dítě jednou nechce jíst řepu, tak už jí pak rodič nedává. Tak by to ale být nemělo – je potřeba ji nabídnout znovu, třeba v jiné formě. Druhou skupinou je mléko a mléčné výrobky. O těch jsem mluvila v předchozí otázkách, tak jen připomenu, že je optimální dítěti nabídnout 3 porce denně. Třetí skupinou potravin jsou potraviny bohaté na bílkoviny, tedy maso, ryby, vejce, luštěniny či oříšky. Z této skupiny jsou vhodné 2 porce denně. Takže například může mít dítě k obědu lososa a k večeři hummus z cizrny. Nebo k snídani kaši s mletými oříšky a k obědu pokrm s vajíčkem. Do čtvrté skupiny, zdrojů komplexích sacharidů, řadíme těstoviny, pečivo, brambory, rýži a další obiloviny. Ty by měly být součástí každého hlavního jídla. Takže třeba to může být k snídani obilná kaše, já mám např. ráda pohankovou nebo jáhlovou. K obědu těstoviny a k večeři chléb s pomazánkou či sýrem. Poslední skupinou jsou potraviny s vysokým obsahem tuku nebo cukru, například sladkosti, oleje, máslo, které se snažme dávat pomálu nebo vůbec. Možná teď z toho máte zmatek, tak to zkusím nějak zpracovat a dát na sociální sítě, ať to máte přehledně.

Ještě praktická věc - zmiňovala jsem porce jídel - například že dítě má mít denně 2 porce potravin bohatých na bílkoviny, 5 porcí zeleniny či ovoce, 3 porce polysacharidů. Ale co to je ta porce? Najdete přesné definice, jakože 1 porce masa je 30-60 g, ale pokud máte taky tak špatný odhad jako já, tak se vám třeba bude líbit přirovnání, že 1 porce odpovídá zaťaté pěsti strávníka, takže to například bude půl jablka, nebo rozevřené dlani dítěte - například půl krajíce chleba. Je to sice orientační, ale pro mě lépe uchopitelné.  

Nnmarcy: Jak často dávat maso? Kvůli obsahu bílkovin.

Maso a ryby jsou důležitým zdrojem bílkovin, ale i některých vitaminů (zejména vit. B12) či minerálních látek, jako je například železo. V kojeneckém věku doporučujeme dávat maso či rybu 6x týdně a jednou týdně vajíčko. V batolecím věku stále na maso nezapomínáme, ale už postačí třeba 3x týdně maso, pak 2x týdně ryba. V těch zbylých dvou dnech nabídněte dítěti luštěniny či vajíčko. Já tedy nejsem masožravec, takže to s masem doma moc nepřeháníme, ale alespoň 3x týdně to na oběd zvládneme. Pak máme většinou k obědu jídla s lososem či fazolemi, cizrnou, tofu, čočkou nebo vajíčkem.

Petita14: Jak je udržet v jídelní židličce.

Ano, to je někdy nadlidský úkol. V určitém období, zejména, když se dítě naučí něco nového, třeba chodit, tak má na práci spoustu zajímavějších věcí než jíst. Zkusila bych dítě v židličce nějak více zaujmout. Nemyslím tím, odvést pozornost, např. televizí, protože chceme, aby dítě vnímalo, co jí. U Karla mi třeba funguje, když si o jídle povídáme – z čeho se dělají ty lívance, jak se pěstují jahody nebo jaké máme druhy dýní a podobně. A než aby dítě běhalo s plnými ústy, tak to jsem pro ho posadit na velkou židli nebo na klín či mu pořídit malý stoleček s židličkou. 

A tím jsme pro dnešek stravu batolat vyčerpali! A já jdu chystat Karlovi sváču. Pokud máte další otázky klidně napište na FB či IG.