Pediatrie na vlastní kůži

Již 4. díl věnovaný očkování se týká spalniček, zarděnek a příušnic. Dozvíte se, proč je důležité očkovat dítě včas a pokud možno nic neodkládat.

Dobrý den, u již 4. dílu věnovanému očkování vás zdraví Dominika. Doteď jsme si vysvětlili základy očkování, zodpověděli jsme si vaše dotazy a v minulém díle jsme si prošli první povinné očkování, tedy hexavakcínu. Dnes se budeme věnovat rodiči obávanému očkování a to očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Opět si nejdříve řekneme o co jde, kdy a jak se očkuje, projdeme si jednotlivá onemocnění, proti kterým se očkuje a opět si na závěr zodpovíme vaše dotazy. 

Toto očkování můžete znát i pod zkratkou MMR.

Je to zkratka těch tří nemocí – spalniček, zarděnek a příušnic – jejich anglických názvů. Od ledna 2022 je zkratka použitá i v názvu vakcíny. Ta se jmenuje MMR-Vax-Pro. Dříve se používala vakcína priorix. 

Proč říkám, že je to obávané očkování? Jedná se totiž o živou, oslabenou vakcínu. To znamená, že jsou použity oslabené viry. Dochází tedy k větší aktivaci imunity. Z toho důvodu jsou častější vedlejší účinky než u jiných vakcín u dětí a proto se toho hodně rodičů bojí. Většinou jsou pouze mírné. Samozřejmě se mohou objevit i vážnější nežádoucí účinky, ale jsou velmi vzácné a tak se jich nemusíte nijak zvlášť obávat. Riziko prodělání těchto nemocí s komplikacemi a těžkým stavem je totiž mnohonásobně vyšší. Naštěstí mýty spojené s tímto očkováním byly už mnohokrát vyvráceny, o tom se mimo jiné zmiňuji v 17. dílu, který je věnován vašim očkovacím otázkám. 

Ještě se vrátím k nežádoucím a vedlejším účinkům. Oproti jiným očkováním je tady rozdíl v době jejich nástupu. Třeba u hexavakcíny se teploty nebo únava vyskytují už za 24 hodin, tady se vyskytují typicky mezi 5. a 14. dnem. Je to potom dost matoucí. Rodiče často neví, jestli se dítě nakazilo něčím novým nebo jestli je teplota jen z důvodu předcházejícího očkování. Nejčastěji se jedná o reakce v místě vpichu jako jsou otok, zarudnutí nebo bolest a nebo se může jednat o celkové projevy jako horečka nebo drobná vyrážka podobná spalničkám. Není se ale čeho bát. Projevy po pár dnech zmizí a dítě je chráněno proti opravdu ošklivým nemocem, jak si za chvíli řekneme. 

Podle nynějších doporučení očkujeme mezi 13. a 18. měsícem první dávkou, tedy od roku do roku a půl. Potom je nutné přeočkovat mezi 5. a 6. rokem druhou dávkou. Před zahájením docházení do kolektivu je nutné mít alespoň jednu dávku. To naštěstí není většinou problém, protože i když se očkování z nějakého důvodu odloží, do nástupu do školky se podat stihne. 

Ještě je zde jeden rozdíl oproti předchozím očkováním a to je způsob aplikace. Toto očkování se většinou podává subkutánně, tedy podkožně. Nejčastěji je to do předloktí. Vakcínu MMRVaxPro je ale možné podávat i do svalu, stejně jako se dává třeba hexavakcína. Záleží na lékaři pro kterou variantu se rozhodne. Většinou pro tu, se kterou má lepší zkušenosti. Podle studií jsou obě varianty stejně bezpečné. Podle mě je podání podkožně méně bolestivé a většinou se dá u dětí lépe odvést pozornost. Dítě sedí u maminky a cítí se více v bezpečí. 

Jako první nemoc si projdeme spalničky. 

Spalničky jsou extrémně nakažlivé onemocnění způsobené virem spalniček. Infekčnost je přes 90%. To znamená, že téměř každý, tedy téměř každý neočkovaný, kdo se s nimi potká, se také nakazí. Přenáší se kapénkově, hlavně při kašli a rýmě. Na površích, tedy třeba i v dopravních prostředcích, přežívá virus až 2 hodiny, takže šíření v neočkovaných kolektivech je opravdu rychlé. Spalničky se vyskytují typicky u školkových dětí a to zhruba 10 dní po kontaktu s jiným nemocným dítětem. Samy o sobě nejsou vlastně až tak závažné, ale jsou dost časté jejich komplikace, které poté ohrožují dítě na životě. 

Mají dvě fáze průběhu. První začíná jako horečka s bolestmi svalů, kašlem a zánětem očí, přesněji spojivek a dítě vypadá opravdu nemocně. Tato fáze trvá asi 2-4 dny. Poté se objevuje fáze druhá, která nám většinou ukáže o co jde. Je to fáze s výsevem vyrážky, která vzniká na hlavě a šíří se po celém těle dolů. Jedná se o drobné jasně červené vystouplé skvrnky, které zhruba po týdnu samy zmizí. V této fázi pořád přetrvávají vysoké horečky a celková schvácenost dítěte. Záludnost viru spočívá v tom, že člověk ho šíří už asi 5 dní před výsevem vyrážky. Tedy ve chvíli, kdy ještě nemá vůbec žádné příznaky nemoci a poté po celou dobu první fáze. Tehdy také nemusí tušit, že se jedná právě o spalničky. 

Jak už jsem zmínila před chvílí, u spalniček se bojíme hlavně komplikací. Nejčastěji jsou to komplikace jako zánět středního ucha a zápal plic, ale u 1 z 1000 dětí se objevuje spalničková encefalitida, tedy zánět mozku a ta u 20% dětí potom zanechá trvalé následky. 

Bohužel přímá léčba spalniček neexistuje. Jako u jiných virových infekcí léčíme příznaky, zejména horečku, ev. Poté komplikace. Nutnost je izolovat nemocného, aby nešířil nemoc dále. U nás se proti spalničkám povinně očkuje už od roku 69, ale bohužel stále nedošlo k jejich vymizení. Je to jednak z důvodu přivezených nákaz ze zahraničí a jednak kvůli odpůrcům očkování. Tím, že se rychle šíří, vznikne snadno epidemie. Většinou se v čr objeví do 20 případů ročně, ale v letech 2014, 2017 a 2018 byly epidemie se zhruba 200 nakaženými. Vždy stačilo, aby nákazu přivezl jeden turista ze zahraničí. 

I přesto, že se dá spalničkám předcházet očkováním, na ně zemřelo v roce 2017 na celém světě 110000 lidí, kdy většinu tvořily děti. Není to tedy jen běžná viróza.

I my jsme se se spalničkami setkaly a to v nemocnici, kdy jsme přijali 9 měsíční miminko s horečkou, u kterého se objevila vyrážka až po přijetí. Nakazilo se bohužel v čekárně u lékaře od neočkovaného dítěte. Spalničky nejsou tedy pro nás už  jen učebnicovou nemocí.

Druhou nemocí, proti které se očkuje, jsou zarděnky. 

Opět se jedná o virové onemocnění. Dalo by se říci, že je méně závažné a bojíme se ho zejména kvůli těhotným. Ale to neznamená, že nemá své komplikace. Zarděnky řadíme také mezi exantémová, tedy vyrážková onemocnění dětského věku. Stejně jako spalničky se nejvíce vyskytuje u školkových dětí. 

Projevují se zvýšenou teplotou, zvětšením uzlin za ušima a vzadu na krku a růžovou až červenou vyrážkou, která se opět objevuje od hlavy směrem dolů. Zde je ale spíše plochá. Nakažený člověk šíří onemocnění už týden před objevením vyrážky. Tedy zase v době, kdy neví, že je nemocný a nenapadne ho vyvarovat se kontaktu s těhotnou. 

Naštěstí probíhají většinou pouze mírně, ale bojíme se infekce u těhotných. Zarděnky se totiž přenáší přes placentu na plod, který velmi ohrožují. Pokud se matka nakazí v prvních 4 měsících těhotenství, pak buď dítě nepřežije nebo bude mít vysoce pravděpodobně trvalé následky. Ty se projevují poruchami srdce, sluchu a zraku. Léčíme hlavně klidovým režimem, případně poté komplikace. Nemocného je potřeba vždy izolovat. Přímou léčbu zatím nemáme. Očkujeme od roku 1986. Do toho roku bylo ročně 50-100 000 nemocných, nyní se jedná spíše o jednotlivé případy. 

Poslední nemocí jsou příušnice. 

Jedná se o virový zánět příušních žláz. Stejně jako obě předchozí se přenáší se kapénkami. Nás opět děsí převážně jejich komplikace. 

Začínají horečkou s únavou, k tomu se připojí pocit napětí před uchem, které se později mění v bolest. Oblast před uchem a pod uchem je výrazně oteklá a na dotek bolestivá. Také se projevuje bolestí při kousání a odstáváním ušních lalůčků. U příušnic jsou velmi časté komplikace. Nejčastější z nich jsou záněty mozkových blan, dále se objevují záněty slinivky břišní, u pubertálních chlapců se objevují až ve 20% záněty varlete, které mohou vést k následné neplodnosti. Zase zde léčíme příznaky. Především srážíme horečku a chladíme bolestivě oteklé příušní žlázy. Poté případně léčíme komplikace. Pokud se objeví zánět varlete, je nutná léčba kortikoidy. 

Do roku 1986 onemocnělo příušnicemi přes 20 000 lidí, poté bylo zahájeno očkování a nyní se ročně nakazí pouze stovky lidí. Bohužel se jedná někdy i o původně očkované, u kterých už vymizely protilátky.  Takže je to opět nemoc, se kterou se můžeme setkat i v dnešní době. 

Můžu očkovat proti spalničkám 8 měsíční dcerku? Chodíme na plavání a já se spalniček hrozně bojím. 

Někteří rodiče se obávají, že se nakazí dítě ještě jako kojenec. Jsou to hlavně maminky dětí v kolektivních zařízeních jako jsou jesle. Naštěstí je ale dítě první rok života chráněno protilátkami od matky, pokud má tedy ona sama dostatečnou hladinu protilátek. To znamená, že buď spalničky prodělala nebo je očkovaná. Takže se nebojte a nechte dceru naočkovat co nejdříve po prvních narozeninách.

Je lepší dát MMR až před školkou jak mi bylo doporučeno? Má to nějaké opodstatnění? 

Za nás určitě ne. Dítě má sice největší pravděpodobnost nákazy až ve školkovém věku, ale nakazit se může klidně v herničce, v bazénu, v restauraci, u známých. Prostě kdekoliv. A jak už jsem zmiňovala, tak po prvním roce už nemá protilátky od matky a není tedy nijak proti spalničkám a hlavně proti jejich komplikacím chráněno. To se týká samozřejmě i jiných nemocí.  

Může očkování proti spalničkám způsobit autismus? 

Je smutné, že mýtus starý 24 let a z toho 21 let vyvrácený se stále šíří. O tomto se zmiňuji již v 17. dílu, nazvaném očkování - vaše otázky. Bohužel je ale potřeba opět to zmínit. Mýtus vychází ze studie z roku 1998, která byla provedena jen na 12 dětech. V roce 2001 bylo prokázáno, že studie byla podvrh a lékař, který si jí vymyslel byl za to dokonce odsouzen. Dodneška bylo provedeno mnoho studií na skoro 15 milionech dětech a žádná teorii o autismu nepotvrdila. Takže abych odpověděla na otázku - podle našich znalostí očkování proti spalničkám autismus nezpůsobuje. 

Proč se MMR musí podat do 18M? Všude čtu, že maminky oddalují a nechává mě to nerozhodnou. Děkuji.

Je to obecné doporučení. Opět jak zmiňuji u předchozí otázky, dítě od roka není chráněno a proto je potřeba ho chránit co nejdříve. Samozřejmě jsou případy, kdy je nutné očkování odložit ze zdravotních důvodů a tam pak můžeme oddalovat teoreticky až do nástupu do kolektivních zařízení.  Ale doporučujeme podat ho co nejdříve je to možné. My všechny jsme naše děti nechaly naočkovat kolem 13. měsíce a teď můžeme v klidu chodit na dětská hřiště. 

Je vakcína proti spalničkám bezpečná? 

Ve většině případů proběhne očkování bez jakýchkoliv komplikací. Pokud se nějaké vyskytnou, jedná se většinou o mírné nežádoucí účinky jako horečka nebo vyrážka. Ale samozřejmě, že stejně jako jakákoliv jiná vakcína má i tato svá rizika. Určitě ale převažují rizika z prodělání těchto nemocí nad riziky z podání vakcíny. 

Lze momentálně v ČR nějak rozdělit vakcínu MMR? Jaké jsou možnosti? 

Přiznám se, že si nejsme úplně jisté, ale pokud víme, tak u nás není registrovaná žádná rozdělená vakcína. Je tedy nutné naočkovat vakcínou MMRVAXPRO. Za nás je to ale s výhodou. Dítě je očkované jednou vakcínou proti třem nemocem najednou a nebylo prokázáno, že by rozdělení bylo pro děti nějak prospěšné. 

Dnes jsme si prošli společně takzvanou MMR vakcínu, tedy očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Jak jste asi pochopili, jedná se o nemoci, které jsou velmi rizikové svými častými komplikacemi. Rozhodně chci ještě připomenout, že komplikace nemocí jsou mnohonásobně vyšší než komplikace, které mohou vzniknout po očkování. Proto jako pediatři odkládání nevidíme moc rádi, i když chápeme, že někdy je to nutné a zároveň chápeme obavy rodičů. Snad jsem je tedy dnes vyloučila a budete očkovat děti jen s mírnými, nebo žádnými obavami. 

Děkujeme, že nás posloucháte a jestli se vám naše podcasty líbí, budeme rády za sdílení. Můžete nás sledovat na sociálních sítích pod názvem pediatrie na vlastní kůži.